Záda

Vzpomínám na ta záda.

Vzpomínám na ladnou křivku, plující od šíje přes ramena, vedoucí níže k louce plné barevných květin.
Na ta záda s barvou písečné pláže, na kůži prohřátou letním sluncem.

Na záda, jejichž tvar předčí sochaře s jejich vrcholnými díly, která nedají spát malířům i básníkům.
Ta záda mají kouzlo, tak krásně se doplňující z druhé strany s jiskrou v očích.

Radost vzpomínat.