Držím ho v ruce. Konečně. Strašně jsem se na tu chvíli těšila. Už několik dní na něj intenzivně každou volnou chvilku myslím a dělá to se mnou strašný věci. Na něco se ale vyplatí si trochu počkat a já pevně doufám, že tohle bude ten případ.
Nejprve jen olíznu. Se zavřenýma očima. Od prvního kontaktu špičky jazyka okamžitě mým celým tělem proběhne elektrizující pocit slasti, bezprostředně následovaný husinou. Podívám se na své nahé předloktí, na ruku, která ho pevně svírá, a všechny chloupky jsou tu v pozoru.
Ta slíznutá kapička byla malá, ale intenzivně vnímám její chuť. Znovu jsem zavřela oči a soustředím se na každičký chuťový pohárek. Příslib úžasných věcí příštích.
Rukou, kterou ho držím nejprve trochu zakroužím a pak rychleji zatřesu. Nemohu se dočkat až ho budu mít pořádně na jazyku a pak ho nechám sklouznout hlouběji. Jaké to nakonec bude? Jaká bude chuť? A konzistence? Je pro mne neméně důležitá. Miluji, když je to husté a ústa jsou toho jakoby plná a jazyk tu hustotu roztírá po patře.
Pomalu ho beru do pusy. Ááááaaach, to je slast. Je tak silný! Nepamatuji se, kdy jsem měla naposledy něco tak úžasného. Už dál nevydržím čekat, chci ho v bříšku!
Dlouho si s ním hraju na jazyku, než ho polykám. U prvního ale nikdy nedokáži skončit, znovu přikládám hrdlo k ústům a znovu nechávám stéci tu hustou dobrotu na jazyk. Miluju vánoce a čas domácího vaječňáku!
P.S. Děkuji semnounejsisam, že mi téma maličko vyfoukla :-D Já letos "barbarsky" míchala z Don Papa a je to strašnej námrd!