Velikonoce jsou snad ještě větší vopich než vánoce. Nenávidim je. Sotva z reklam vysmahne debilní Valentýn, vystřídají ho na několik dlouhých týdnů ušáčci, vajíčka, kuřátka a další komerčně roztomilý nesmysly. Reklama na velikonoce se valí ze všech stran už od púlky února. Živě si pamatuji, že se vesnicí nejprve prohnalo několik hlučných hejn dětí, dožadujících se koledy. Čím starší fakan, čím…
Možná to taky znáte. Je nádherné sobotní ráno, sluníčko začíná šimrat na víčkách a pomalounku se probouzíte. Uvědomujete si, že se vám zdál naprosto boží sen. Bylo to vzrušující, cítíte dole ty pověstné motýlky. A co víc, mělo to myšlenku, pointu, vtip. Z toho by se dal napsat skvělý blog! Ležíte, víčka ještě sevřená, vnímáte teplo a vúni klidně oddychujícího partnera vedle vás a je vám krásně.…
Upozornění - blog obsahuje vulgární výrazy, ale jeho cílem není nikoho urazit. Jde o zachycení reality, podobně jako zdejší fotografie zachycují něco určeného jen dospělým... Tohle se mi fakt stalo. Včera.... Něco jsem hledala v boudě na nářadí, nalepené na sousedův plot. Skloněná do krabice s krámama se v čochtám v zahradnickém bordýlku a hledám druhou rukavici, zadek v legínách vystrčený ze…
Většinu svýho života jsem takový neposedný žihadlo. Poletuju. Z nuly na sto. Stop Start. Popichuju. Všemu rozumim. Teda myslim si to. Opájím se tím pocitem. ADHD snad ne, ale prostě živější ženská. Hlavně v hlavě. Jako teda umim za flákání taky pořádně zabrat, to zase jo, ale květák jede skoro pořád na vysoký obrátky. Ale každej motor potřebuje asi na nějakej čas odstavit a jen si tak bublat na…
Naprosto bytostně nesnáším tuhle část roku. Umělohmotné křečovité úsměvy reklam a kýčovitá výzdoba už někdy od října. Postupně houstnoucí davy na ulicích a v obchodech blokují běžné nákupy a pochůzky. Vlezlé odrhovačky kam ucho nastavíš. Maratony podnikových večírků s trapně přiopilými lidmi, které jste často nikdy neviděli a doufáte, že už nikdy neuvidíte. Poslíčci si podávají dveře při…
Já jsem tu pár týdnů nebyla. Kompletní digitální detox, prázdniny, příroda, spaní pod širákem, mytí v potoce, nechybělo mi to tu. Návrat do práce, potřeba prokrastinace, nakouknu, vyměním pár vzkazů s kamarádkami a kamarády, které jsem si tu našla. Vlastně mi trochu chyběli. Přečtu pár blogů, vybouřím pocity, které ve mně někteří uživatelé vyvolávají, ve formě slovního komentářového dávení.…
Takže StrýčekFIDO se tu v blogu ptal po nemocničních zážitcích. Chtěla jsem odpovědět v komentáři, ale pak si řekla, že to napíšu takhle samostatně. Takže Strýčku - historka pro tebe... Bohužel, s nemocnicema jsem si něco užila, v negativním slova smyslu. Snad už je to, naštěstí, za mnou. Ale když už tam člověk tráví tolik času, tak zažije leccos. Vtipné, trapné i lechtivé historky. Tady je jedna…
Užili jste si slunečný víkend? Já echt! Vyrazili jsme s kánoí na krátký výlet. Pozval nás kamarád. Zajistil lodě (žádná komerční půjčovna) a vybral krásné místo nástupu, kde jsme se nemuseli bratřit s hromadou dalších víkendových takyvodáků. Romatika jako prase, to vám povim! Samozřejmě, úplně bez lidí se to na českých řekách asi neobejde, ale opravdu jich tu bylo minimum. Jituš tedy nějaký čas…
Rozbil se nám doma vodovodní kohoutek. Takový ten kuchyňský s vytahovací sprchou. Začalo z něj fest kapat dolů pod linku a oprava se nedala odkládat. Je odpoledne, slunce ještě vysoko a manžel je, poměrně mimořádně, doma. Chvíli zírá do skříňky pod linku, ze které jsem vyklidila všechny krámy, vytřela ji a pod kapající místo dala rendlík. Pak zamumlá silničářské "musíme to opravit" a vydá se…
Už jsem zmiňovala, že s manželem milujeme hrátky se slovy, vytváření nových, kombinace nezvyklých atd. A už strašně dávno jsme začali hrát takovou hru. Podstata je taková, že když jeden z nás řekne výzvu slovním spojením, které ještě mezi námi nepadlo, tak ten druhý ji musí hned splnit. Samozřejmě, nejsme padlí na hlavu a výzvu používáme jen ve chvíli, kdy je aspoň nějaký prostor to hned…
