Cesta zpět

Ve vzrušení jdeme po pomyslné cestě stále dál. Objevujeme stále nové a nové věci a jen co nějakou vzrušivost vyzkoušíme a nasytíme se jí, jdeme zase dál k novým cílům.

Při myšlence na to, jestli jde jít někdy zpět a znovu se vzrušit něčím co dříve fungovalo, jsem přemítal a vzpomínal si na věci které mne vzrušovaly dříve.

Při této sexuální meditaci jsem zjistil, že vzruchy v hlavě nezmizí, stále mě vzrušují, jen jim nedávám prostor, možná z důvodu jistého nasycení. Ale jsou v mé hlavě stále a stále jsou plně funkční, alespoň dle mých trenkových pocitů.

Přemýšlel jsem nad prvními vzrušení z nahoty, například když mě vzrušil požadavek od slečny, abych si svlékl mokré oblečení od pasu dolů abych se nenachladil, poté co jsem ji přenesl přes řeku. Mít zakrytý vršek a přitom mít penis odhalený pohledu té slečny mě tehdy hodně vzrušilo. Připadalo mi to zvrhlé.

Takže při cestě kupředu za vzrušením se teď trochu poohlédnu zpět a nechám si u vázání provazů k znehybnění slečny košili abych zachoval dekorum, ale trenýrky si svléknu aby viděla jak mi v něm tepe život. Uáááá!