Nádech
Dnes ráno pár chvil po rozbřesku, kdy slunce jen velmi opatrně začalo prohřívat zemi, jsem vyšel do provoněné jarní zahrady, zaposlouchal se do harmonie zpěvu ptáků a zurčení potůčku mě naplnilo klidem. Několik pomalých nádechů té čiré krásy pronikající do plic mě zakotvilo v pocitu sebe ve středu té zahrady. Chlad jiskrného rána pronikl přes tenké plátno kalhot až k tělu a koule zběsile…