Přátelství?

Vždy jsem zastával názor, že přátelství mezi mužem a ženou ve skutečnosti neexistuje. Myslel jsem to tak, že když se takhle přátelí žena s mužem, vždy minimálně jeden z té dvojice má na druhé osobě nějaký sexuální zájem.

Při mé nedávné procházce duší stárnoucího muže jsem přišel uprostřed meditace ke zjištění, že jsem se zřejmě mýlil. Sexuální pud ve mě pomaličku uvadá a cestou do toho kopru zapomnění jsem si vzpomněl na jednu dobrou kamarádku a zvažoval jsem jestli bych ji chtěl ošukat. Celkem jednoduše a bez zbytečných zatáček mysli jsem zjistil že ne. Vůbec ne!

Když jsme spolu nedávno hráli bowling a ona si postěžovala že si ji nikdo nechce vzít za ženu, a že zůstane už navždy na ocet, zeptal jsem se jí gentlemansky na kolenou (zavazoval jsem si rozvázanou tkaničku), jestli by si mě tedy nechtěla vzít. Načež mi s chechotem odpověděla "Ne ty vole blbej, ne!" .

Ve světle těchto informací jsem tedy zjistil že můj názor o neexistenci přátelství tedy zřejmě neplatí.

Naštěstí malý andělíček strážníček mé sebestřednosti někde v skrytu duše za vším tím bordelem v hlavě mi ale našeptává, že ona určitě jen krutě kecala a přitom by mě chtěla namočit do čokoládové polevy a olízat od hlavy až k patě.

Mou teorii si ještě chvilku nechám v šuplíčku jako platnou. Věř a víra tvá tě ....