Milostná mdloba

Moje slast se záhy proměnila v krutou bolest. Byla jsem celá rozlámaná, krev mého znásilnění se mísila s mízou, jíž jsem přetékala a jež mi působila nesnesitelné pálení. Chtěla jsem se postavit, a spatřila jsem půlkruh mnichů, vzrušeně mne pozorujících. Nejbližší z nich rychle přiskočil a vtlačil mne zpět do podušek. V jeho ruce se těžce zakomíhal útočník s rudou, přilbě podobnou, lesknoucí se hlavou, nemilosrdný, bojechtivý, a také ihned sveřepě pronikl v místo, jež jiný před okamžikem znaven opustil. Znovu jsem po nekonečnou dobu prožívala jeho kmitání, a stejně jako předchozí mne nakonec zaplavil žhavým přívalem, avšak teď už bez vděkuplné rozkoše a slasti milostného zapomnění. Potom následovali další a další... Kolik jich bylo? Osm? Deset? Či ještě víc? Nevím. Hlava mi klesla na stranu, moje zlomené, zchvácené tělo spočívalo na polštářích jako neživé, mé smysly obestřela milostná mdloba.

[Alfred de Musset]