Prádlo a baloňák

Dlouho jsem si představovala, jak pojedu k němu jen v prádle a baloňáku. Ta představa toho jak se bude tvářit když mi u něj doma začne pomáhat s jeho svlékáním.

Jen jednou v životě jsem našla odvahu zkusit sen zrealizovat. Oblékla jsem si krásné červené krajkové prádlo, podprsenku, kalhoty, podvazkový pás, punčochy a samozřejmě lodičky. Na benzínové pumpě kousek od něj jsem se svlékla jen do baloňáku a prádla a šaty složila do kabelky. Zaparkovala jsem, vyjela výtahem do jeho patra. Se zatajeným dechem jsem zaťukala. Ozval je křik ať vydržím a následné nadávky. Po chvilce se otevřeli dveře a já zahlédla jen jeho záda a slyšela jak se dál rozčiluje. Rozpadl se mu pár sekund před mým zaklepání psací stůl. Bylo jasné že jeho a moje hlava jsou někde úplně jinde a tak jsem jako myška vplula do koupelny, kde jsem si oblékla šaty, které jsem teprve před chvilkou skládala do kabelky. Nikdy jsem mu neřekla že jsem tenkrát dorazila jen v prádle a baloňáku...