Exemplář.

Vzrušují mě sebevědomí chlapi. Takoví ti, kteří to o sobě dobře ví a zároveň toho umějí využít pro sebe. Svým způsobem jednoho z těchto chodících zkurvysynu mám doma. Ale ono by to nemělo mít jen zvednuté ego a ocas, ale také mozek. Což můj muž postrádá. Určitě v tom není sám. Já vím.

Můj chlap se rád ukazuje, kdyby jen tady, řekla bych si jen, díky Bohu. Ale to mé hovado se neštítí ničeho. Návštěvy k nám zásadně nezvu. Vím, proč. Můj muž nemá chování. Nemá úctu k nikomu a říká tomu upřímnost. Jeho vnímání světa je poněkud jiné, než je norma společnosti. Opravdový exemplář.

Nechat to doma samotné je taky na ostudu. Svlékne se, když má ty své dny a jde si honit toho svého do okna. Nekecám! Je to horší než ženská, když to dostane. Není to normální. Já vím. Ale to nikdo tomu píčusovi nevymluví.

Kdysi mi bylo za něj trapně. Teď už jen nad tím mávnu rukou a varuji ho, ne, že mi scákáš okna!

Když k nám ještě návštěvy chodily, míval tendence přijít k nám nahý, jak ho pán Bůh stvořil. Pohoršené pohledy ho snad i rajcovaly. Opět se slovy, já jsem doma a komu se to nelíbí, tam jsou dveře.

Jak já bych ho tehdy nakopala do koulí!

Teta, strýc, chudák babička, nevěřili vlastním očím. Kamarádky, známé anebo sousedky jen nevěřícně zíraly. I to byl jeden z důvodů, proč se raději odstěhovat. Stěhovali jsme se často a všude stejný scénář. Píču prostě nepředěláš!

Teď už k nám nikoho nezvu a když si jde vymrskat, je to jen jeho vizitka. Sousedům jsem nadarmo nevysvětlovala, že když s někým sdílím byt, nemůžu ručit za to, co předvádí. Ať si mu to jdou vysvětlit oni, jestli na ně dá.
Velice brzy pochopili, to samé co já a jinak než píčus mu v domě nikdo neřekne.

Někdy mi přijde, že je na to snad i hrdý.

Teď ve své zvrácenosti zašel ještě dál. Nač si hledat milenku, tak aby o tom nikdo nevěděl. Spíše takto, všichni vědí, jen ne dotyčná. Mého muže to snad rajcuje. Zakládat si vztahy na lžích. Ne kvůli mě, protože já vím, ale aby ona nevěděla.
Vybírá si účelově. Rozhodl se vydřít mé kolegyně z práce.

Zajisté pochopíte, že se tím co mám, chlubit veřejně nemohu. Ví to jen jedna. Má dlouholetá kamarádka, s kterou pracuji, ale o té vám povypravím jindy.

Můj muž si dal práci, aby si z mého telefonu opsal všechny čísla ženských s kterými dělám. Všechny je oslovil, pod jiným jménem, samozřejmě. Všem psal, jak jim to rád udělá. A našly se i takové, co je to oslovilo. Můj muž byl šťasten. Konečně mu něco zas vyšlo a radoval se jak malý kluk. Měl to rozděláno na více stranách a hrozně ho to bavilo. Baví dodnes. Budu jim říkat hlupačky. A ty hlupačky netušily s kým mají tu čest. Můj píčus se profiloval, že je sám, že je odjinud a touží jen po vykouření klády za lesem. Většina z nich si postěžovala, jakého má doma čuráka. Na což mě bavil! A psal jim, jak on by se o ně postaral...

Řada hlupaček zvlhla a přála si takového, co by jim oběd uvařil, nosil je na rukou a líbal po celém těle. Psát umí velice hezky ten čurák. Umí je oblbovat a krmit kecy, které chtěly slyšet ale ani jedna z nich netušila, že si našla ještě většího čuráka než má doma. Bylo mi jich líto. Můj muž nemyslel nic upřímně a vážně, snad jen to, že je nakrmí mrdkou.

Byl to pro mě šok, když jsem trávila čas v práci s jednou, co mi vyprávěla krásnou love story v autě za městem. A pak mi ukázala fotku a já myslela, že tu píču zabiju. Ne jako ji, ale tu píču, co mám doma. Tak naivní a hloupá sedící naproti mě s řečmi jak manžela opustí, kvůli němu, mému muži.

Když jsem přišla z práce domů, zmlátila jsem ho. Nešlo to vydržet. Ta chuť napnout mu, byla v tu ránu silnější. A on se nebránil. Svým způsobem to čekal a držel, než jsem si vybila zlost.

Vím, že by se neměli tito duševní mrzáci mlátit, ale já musela. A pak jsme na to téma vedli hovor několik dní. Přišlo mi to, jak bych poučovala děcko, co rozbije okno, ale on rozbíjí rodiny.

Kdyby to aspoň myslel upřímně, ještě bych mu kufr sbalila a popřála šťastnou cestu, ale vše co ji vyprávěl byly lži. Nebyla jediná, bylo jich víc.

A co teď? Přiznat se, holky zlaté, blbé a blbější toto je můj muž a není sám, nejmenuje se jak ti říká, a ani nebydlí tam a tam...

Samé kecy, hovna a lži.

Ani jedné neřekl pravdu, ale všechny je na klacku povozil. A vůbec mu to nebylo blbé vůči mě, že je znám...

Nemá cenu ho mlátit, nechám ho, ať si nabije držku sám. Vím, zas něco, co jsem nevěděla a děkuji za to. I špatná zkušenost, je dobrá zkušenost. Vědět, kde až chorá mysl mého starého zajde.