Vyžraná kunda

23.4.2024 03:15 · 1 187 zhlédnutí TCV

Pokaždé jak se svléknu, můj drahý muž hodí takový ksicht, jak by ho nahota pohoršovala. Anebo tak píčovsky čumí jen na mě, ale já dobře vím, co je to za hovado! A pak přijde ten okamžik, ta minuta, kdy otevře tu svou debilní hubu a řekne mi, to je tělo, to je maso. Dělej ze sebou něco!

Hledí tak znechuceně, jak bych vážila přes metrák. Bylo období, kdy mi dokázal těmito kecy zkazit celý den. Věcné narážky, jak jsem vypasená jak ta kráva, a já jak kráva řvala.

"Tak co, nikdo nemůže být dokonalý, jak ty, ty kokote!"

Hlavně, že to chtělo tři děcka a říkalo mi, papej!

Nemám figuru co před lety. Já to vím. Vážila jsem jak pytel cementu a těžce to nesu do teď. Už ne jak cement, ale ani ne jak dva.

Ženská asi potřebuje slyšet, jak je na tom doopravdy, i když se vidí, jasně, ale ten píčus stejně nic hezkého neřekne.

Přitom jiní za vidinou šukačky pějí ódy, ty máš to tělíčko, šukal bych tě, prcal, dupal zezadu...a ta prdelka, no to je boží.

Asi je mi úplně fuk, že za vidinou sexu mě takhle krásně oblbují a píšou mi tuze hezké zprávičky. To ta má píča ani vidinou sexu nesvede.

O to víc mám tento svět keců radši. Je mi jedno jestli blábolí anebo to myslí vážně. Pro sex chlap obětuje i soudnost. Můj však ne, ten ani žádnou soudnost nemá. Postrádá to mnoho vlastností.

Měl být na chlapy. Takhle by dostal po hubě a byl by klid.

Přijít si jako žena, po které aspoň někdo touží a chtěl by do ni zasunout... (prvotní iluze, než mi došlo, že tu by zasunulo 87%)

Za život s píčusem mé sebevědomí, které bylo vždycky tak nějak na píču, šlo hodně dolů.

"Namaluj se do píči, kdo se má na tebe dívat!"

"Co to máš za pudink na tom břichu?"

"Ty máš ty kýty, to by bylo žrádla, pro celou vesnici!"

Vždycky měl poznámky na ránu. Nikdy jsem nebyla pro něj dost dobrá - přišlo mi.

Až když mi došlo, že po světě chodí ještě horší individua a mladé holky váží metrák a obepnou své tlusté prdele elasťáky, a pneu nechávají volně k pokochání okolí. Došlo mi, že nejsem na tom ještě tak zle, jak píčus tvrdí.

V jistém období s egem - pod píču, jsem potřebovala slyšet i něco hezkého. A tolik toužila po velké lásce, kdy to v kundě jen mlaskne, ale ani ta se neodehrála, dle mých představ...(opět iluze píči)

Chlapům jde opravdu jen o sex, berou to jak sport. Buď to vyjde a bude to super, anebo budou další. Nesnáším sportovně založené. Vždy mi připomenou píčuse.

Ale mám to tu ráda, vrací mi to úsměv do tváře.

Kupříkladu včera, psal mi jeden, a hrozně se omlouval za svou češtinu, hned jsem ho uklidnila, ať si z toho nic nedělá, že já taky retard.

A náhodou je tu krásně, žádné kytičky po ránu s textem: dobré ráno. Ale hezky stavěný kokot se zprávou, omrdal bych tě, anebo, dívej, jak se mi zvedl po ránu. To je to ráno hned veselejší, vidět tolik čuráku, jen co oči otevřu.

Díky za to!

Život je kouzelná spirála okamžiku, momentů a chvilek k nezapomenutí. A já jsem za ně vděčná.

Za dobré ráno, i prima den. Za lidi, s kterými se upřímně zasměji. A že jich tu je spousta, za nicky schovanými...

Dostala jsem se asi do etapy života, kdy jsem pochopila mnoho věcí. Neodsuzuji. Jen chápu, a s pokorou sobě vlastní rozumím.

Naučila jsem se mít ráda, svým způsobem. Váha neurčuje charakter člověka, přesto pro někoho je prioritou. A takovým ukazuji jen prostředníček, stejně jako píčusovi, který už mě nedožere, ani neurazí.

Ale myslí to se mnou dobře, jak vždy dodá, aby zachránil, co posral.