Ráda si ukájím svou kundu.

Jednou jsem si to před mým mužem udělala, spíše mě načapal. V tom nejlepším. Když jsem si ukájela svou komůrku s vibrátorem v sobě. Nadržená a vzrušená. Měla jsem ho na háku, když otevřel ty dveře. Potřebovala jsem to. Cítit v sobě něco tvrdého. On stál, a tupě zíral. Nepřidal se, aby mi s tím pomohl. Jen hleděl. Byl šokován. A pak pronesl, toto jsem ještě neviděl. Ty nejsi normální. Myslíš si, že toto dělají ostatní? Měla by ses jít léčit!

Člověk by si řekl, píčus, a ještě k tomu nefalšovaný. Ale já nad tím jen mávla rukou, a povzdechla si jen, jakého mám to doma kokota.

Ale jelikož ráda řeším, tak jsem s ním na to téma podebatovala, a máš pocit, že je lepší se jít vymrdat? Raději si to udělám, než, abych šukala s kde kým, a ještě něco chytla.

Můj muž většinou nemá argument, nehovoří. Vypadne z něj jen nějaké sprosté slovo, ale už i to mě nechává chladnou. Většinou mu ukážu prostředníček.

Ale jsem ženská, snad v nejlepších letech, půl století ještě nemám za sebou. Ráda si šukám svou kundu. A nenormální jsou pro mě jiné věci, kupř. házení hovnem po sobě.

A jsou tu i jiní fajnšmekři.

Možná nejsem normální, ale mám to ráda. Tady mě to upevňuje v tom, že nedělám nic špatného. A rozhodně s tím nepřestanu.

Možná bych to měla, dělat doma před ním častěji. Možná by to dřív odešlo, do prdele!