Usmiřovací kouř, aneb takzvaná dýmka míru. Je velmi hezká forma fyzického vyjádření touhy po usmíření. Když je pojato jenom jako čistě jednostranná akce a není vyžadována reciproce, přináší muži velmi libé vjemy jak tělesné, tak i duševní.
Zajímavé na tom je to, že muži se na takovou nabídku těžce říká ne. Takovým odmítnutím vydává muž zcela jasné a kategorické negativní stanovisko k věcí společné budoucí. Dalo by se říci, že vyslovení takové nabídky způsobí v muži hotovou změť pocitů, které musí vyhodnotit a to pokud možno celkem rychle. Je to rychlý řez skalpelem pro obě strany a časové prodlení je u této nabídky v odpovědi smrtelné.
Ovšem cílový pocit, pokud se necháme zviklat a řekneme ano, je božský. Možnost se rozcapit na pohovce a říci "tak dělej a kuř ty děvko, dnes se ti vystříkám do krku a pak hezky poděkuješ! ", je vskutku povznášející. Dokonce bych řekl vztahově povznášející.
Jen si říkám, že možnost zažití tohoto kouře je velmi střídmá, takže mě napadá otázka, "Nešel by náhodou udělat usmiřovací kouř už na první schůzce?". :D