Nadržený čuráček

Měla bych mu dát asi jméno. Muži, s kterým jsem odletěla na dovolenou a vzala si sebou svého muže, děti. On udělal v podstatě to samé, když už to jinak nešlo a pojal to jako rodinnou dovolenou. V tom letadle jsem si říkala, kdoví, kolik je na palubě amatérů?

A on byl na tom určitě podobně. Já věděla, kdo je on. On však nevěděl, kdo jsem já. Spolu jsme tu dovču naplánovali, ale pak se to trošku zvrtlo. Nebyli jsme spolu. Přitom jsme tam spolu byli. On nevěděl, jak vypadám. Chlapům je to asi vážně jedno, do čeho píchnou. Psali jsme si nějakou dobu, spíše on víc psal. A já z nudy toho využila. 

Vyber mi dovolenou, nechci trčet v Česku. 

A on vybíral. Opravdu si dal tu práci, aby splnil veškeré mé požadavky, abych byla spokojená. Chtěl mou fotku, jasně. S tím jsem ho však poslala do prdele. On to však nevzdal. Vytrvalý to jedinec, který se nezapomněl zmínit o tom, jak nemůže nikoho najít na šukání. 

Každá chce jen prachy...

Vysvětlila jsem mu, že doba už je taková. Chlap bez koruny si nezašuká, pokud nevypadá tak, aby mu žena dala zdarma. Nejspíš jsem asi byla jediná, která si s ním psala. Přišlo mi. Ale hledal dovču a já ho měla na háku. Věčně mi posílal fotky, a já si pokaždé, když jsem si prohlédla jeho ksicht, řekla, tak tobě vůbec, to raději okurkou. 

Nebyl to můj typ, a sex jen z nutnosti pro tu potřebu styku. Ne, díky, to nemám zapotřebí. Jsem asi vážně rozhýčkaná z domova. Vždycky jsem tvrdila, že nejsem náročná, ale asi jsem. 

Musí v tom být přitažlivost, touha, chtíč, ale při pohledu na něj, jsem nic takového necítila. Ale nesuďme lidi podle ksichtu, oni za to nemůžou. Jistě, že jsem se ho snažila, tam někde na začátku zpražit, s tebou bych nemrdala ani náhodou. 

A on, jak správný tupec se ptal, proč? Řekla jsem mu, proč. Klávesnice snese vše, a ani to ho neodradilo. Byla jsem krutě upřímná a hnusná, až mi ho zabylo líto svým způsobem. Ale já skutečně k tomu potřebuji víc, než jen hadici mezi nohama od kohokoli. A od té doby si píšeme.

Věděl, že nic nebude. Přesto to občas zkoušel a hlavně nevzdal. Po nějaké té době a nezdarech najít zdroj mého potěšení, přišlo i slitování. Kdy jsem si řekla, z pomsty dobrý, přežila bych to. Hlavní, že bych už nebyla věrná. To jsem mu však neříkala. 

Začaly prázdniny. Pak ten úlet se společnou dovolenou, když se vše tak posmolilo. Ale pořád si říkám, mělo to tak být. Tam nahoře mě musí mít někdo rád a myslí na mé blaho, abych do té "blbé" kundy nepřijala všechno. Díky za to! 

Svým způsobem mi i nahrálo, že je jeho paní v tom. Pokaždé jak mi psal, jak mu stojí a chce mě píchat, jsem se optala na to, jak se miminku daří v bříšku? Po několika větách o těhotenství jeho ženy mu klesl. 

Až do cílové destinace netušil, jak vypadám a pak jsem to pojala, hádej. Hádal. A já se bavila. Když už však věděl s jistotou, tak jsem se snažila o to, abychom byli jen kamarádi. Nevím proč,  chtějí chlapi víc, když o víc nestojíte.

Naštěstí původní plán neklapl. I když jsem si v duchu říkala, kdyby nebylo zbytí, asi bych se pro jednou a pro ten pocit zadostiučinění přemohla. 

Pořád mu opakuji, že jsme jen přátelé, že mi nejde o to. A on to stále zkouší. 

Dovolená byla fajn. Stařík občas sral, ale po pár dnech se srovnal a vyrovnal s tím, kde je. On nemá rád lidi, a tam jich bylo. Tak trpěl a píčoval na každém rohu, ale tomu skoro nikdo nerozuměl. Ale já si to užívala. Na jeho pocity jsem zřetel opravdu nebrala. 

Po návratu, a všech těch týdnech, kdy jsem si užívala letní dny mi zas napsal. Říkejme mu Viktor. Píše denně, ale já tu denně nechodila. Jak chce šukat a jak mu stojí. A jak trpěl a honí si.

Co, já s tím?

Chci tě...

A tak jsem se zas optala na ženušku, a jaké vybrali jméno a jestli už mají vybavičku. 

Viktorovi, opět klesl a sdělil mi, že se nechce už bavit o miminu, že by rád, probral i to, jak mi to udělá. A mě napadlo, čistě z legrace, položit dotaz, jestli by i mému muži kouřil, kdybych si to přála.

Viktor to zabil jednou větou, kouřil bych ho v tvé přítomnosti rád. Chvíli jsem si ho dobírala, jak přesně toto bych chtěla vidět.

A teď nečtu už nic jiného než to, jak by mému muži vyhulil do konce.

Viktora se nejspíše nezbavím jen tak snadno, a to jsem s ním ani nešukala. Mohli jsme být přátelé. Ale co taky čekat jiného od amatéra, že?