Hledá se dárek pro mého muže.

Viktor nemá čas. Běhá po lese.

Jakoby to cítil, že se mnou nepohne a tak pořídil novou fotku. Já vím, že mě chtěl zaujmout a taky se mu to podařilo, ne však ksichtem, ale tím, co měl na hlavě. V nějaké oboře sehnal parohy. Skutečné, žádná imitace. Já se kochala, a říkala si v ten moment, to chci!

Jsem skromná. Zaujaly mě parohy na jeho hlavě. Akorát jsem se nesměla dívat na zbytek. On asi neřeší, jak vypadá na fotkách. Pivní bachor vůbec neskrýval, ještě ho vypnul a vypadal jak jeho žena, co za pár měsíců porodí. Jak nechutné. Přiblblý výraz s parožím, které jsem chtěla.

A už jsem psala, chci to.

Viktor se v tu chvíli zaradoval, jaký je borec, než jsme si vysvětlili, co chci.

Chlapi jsou občas natvrdlí a ženská se musí vyjadřovat jasně, když to myslí čurákem, který mi záhy na to poslal.

S tím, běž do prdele.

A Viktor, raději bych do tvé pusinky, ale i do zadečku ti to udělám.

Až seženeš parohy! Pomyslím si, abych ho neodradila, a slušně, o ně požádám.

Viktor, je v ráji, anebo v háji? Zas se mnou komunikuje a očividně ho to dělá šťastným. Slibuje, že navštíví oboru a donese mi parohy. Chci pár, ne jen jedno paroží, co měl nad palicí a tím, když už v tom lese bude, chci, ať nasbírá šišky a žaludy!

Na ty bych do prdele zapomněla, a Viktor nabízí žalud svůj.

Ne, Viktore, až po sběru. Po zásluze budeš odměněn, nic předem.

A Viktor vyráží do lesů. Věřím mu, že nepřijede s prázdnou, protože, kdyby jo, tak u mě nemá šanci.

Na podzim si potrpím na podzimní dekorace.

Chlap nemusí mít mega na účtě, aby mě zaujal. Stačí mít jen něco, co chci. A věřím tomu, že to tak má spousty ženských, jen ne všechny to ventilují veřejně.

Je to už 48 hodin. A po ránu pociťuji, nudu a dlouhou chvíli.

Viktor nikde. A já uvažuji, jestli si pustit péčko, anebo naškrábat brambory. Říkám si, ještě chvíli posedím, a přistane mi vzkaz.

Zdravím, můžu se zeptat? Kdybys v noci na chodbě paneláku nachytala souseda, jak se prochází nahý. Co by sis pomyslela? Nejde mi o to, zda bys na něj skočila, to je blbost, spíš vynadala bys mu? Nebo prostě jen prošla?

V tu chvíli na tváři úsměv a už se mi přehrávali chlapi z baráku, jak se nazí prochází v noci po chodbách.

Asi bych se na něj podívala, usmála, a beze slova šla dál.

Pomyslela by sis o něm něco špatného?

To určitě ne.

Není to ujetý?

Já mám ujetý lidi ráda. U mě se pohoršení ani kázání nedočkáš.

Taky ráda chodíš nahá po chodbě?

To sice ne, ale chápu, že chuť je silnější než morální pohnutky.

Nezajdeme spolu do lesa. Můžeš být oblečená, ale já bych byl nahý.

A z chlapa pomalu ale jistě leze, jak se po lesích prochází nahý. Nikdy jsem neměla to štěstí, potkat takového v lese, ani na chodbě. Myslím, když nepočítám píčuse. Ne za účelem vyhulení, ale jen tak se podívat. Jak neznámý a nahý kráčí lesem. Možná by tam potkal i Viktora, a pak by si to mohli rozdat, a jak svou myšlenku dopíšu dotyčnému, zmizí.

Je to jak s těmi uchyláky pod stromy, co honí a čekají zděšení a hrůzu. U mě se toho nedočkají.

Tak snad se dočkám toho Viktora. Parohy bych ráda, dala mému muži k narozeninám 😄