Amen

Bylo nebylo.

Za sedmero horami a devíti řekami, žily byly amatérky. Píšu, jak to bylo a není na tom vůbec nic smyšlenýho, ať si dám pravej hák, ať si olížu koule v předklonu, kdyby tohle mělo být nějak napůl stmelený, vlažnou vodou zalitý kafe. Píšu, jak se stalo.

V malé vesnici, která nesla jméno Zalesem, za velkou horou, za temným hvozdem v půli cesty, byla velká planina, samá tráva, jak na Rujáně zelená, tam žily byly úplně samotné amatérky, bez mužů a bez spojení o muži stále jen snící, bez posilovny, bez umělých řas, bez nákupů v shopech, protože stačilo jim svršků pouze toliko, co do truhličky v každé svědnici maličké se jim vešlo. Měla každá jen dvoje trenky, jedny tepláky a bobrem zarostlý vagíny, jak za mlada. Vlastně jim dohromady nechybělo nic a taky nepotřebovaly ani žádný velení, jak též bývá dobrým zvykem v naší pokorně pokrokové společnosti. Tak žily byly amatérky do té doby samy, než objeviv se v noci ztracený, bez navigace, statný mladík, který zabloudil na své trialové motorce značky Ninja 250, bez homologace (bandita jeden), neb on v dálce náhle zřel řadu malých světýlek.

Když připrděl blíž, čtl název Zalesem a uznal hned, že v tom kraji žijí pouze nadržené, překrásné amatérky, co si perou sexy trencle jen volně v ruce. Tímto potěšen byl, že pravé Slovanky to byly. "Oh lala, to jsem ještě nezřel, že žádného muže, krom žen, zde nevidím a tolik krásného po duši zde cítím, že cítím se být v kraji zaslíbeném."
Dlužno dodati, že ani amatérky, které si mužů doposud raději nevšímaly se v tomto muži hned zhlédly, že imponoval jim toliko svou silně pronikavou krásou vůkol. Tu samé pičovinky hned napadaly je a proto nelenily a o muže se postaraly, kvalitní natural do trialky vlily, karburátor vyčistily, seřídily a co hřídel, či jehlu mělo, výhradně nejjemnějším sádlem kačením promazaly, kteréhož sádla i do heftu po ruce pravé mu daly, aby mu buřt lépe klouzal. Po té jej nakrmily, kvalitního zelí i paprik se mu dostalo a z rohu kravského mu do hrdla nalily vína lahodného. Lože bílé uchystaly pro muže, kde hned při lucerně si jeho ohon pozorně prohlédnouti musily, tlemily se u toho a svítily si na něj a do úst braly, až se zalykaly, po té hned kladly si ho na svá dobrá srdce, či na prdel, též pro zábavu troubily mu do ocasu a i jiné, další zajímavé věci s ním prováděly.

Nakonec zpoceni a slepeni usnuli a spali a spali a spí tam dodnes.

Tímto jsem snad dostatečně popsal to pohostinné místo, celý průběh jejich setkání, jak z pohádky a vězte, že žijí Zalesem, tam dodnes spokojeni a šťastni. Mužů dohromady je tam stále jen ten jeden a k tomu pár dobrých amatérek.

Amen.

PS jdu si zkusit lízat koule v předklonu.