Přátelé, musím se svěřit, a jakože nekecám. Mám kamaráda. Je to kouzelník, domácí skřítek Dobby, právě ten z pohádkové říše Rumburaka a mrdobijce Harryho. Všichni ho známe, je odolný, je přímočarý, každým coulem srdcař. Kdo ho nezná a neví ani, jak vypadá, je to klubko nechlupaté, které budí soucit i u mladých šlechtičen svým klučičím dojmem a nejen diky tomu, že koulí očima, kukadlama, který…

Bylo nebylo. Za sedmero horami a devíti řekami, žily byly amatérky. Píšu, jak to bylo a není na tom vůbec nic smyšlenýho, ať si dám pravej hák, ať si olížu koule v předklonu, kdyby tohle mělo být nějak napůl stmelený, vlažnou vodou zalitý kafe. Píšu, jak se stalo. V malé vesnici, která nesla jméno Zalesem, za velkou horou, za temným hvozdem v půli cesty, byla velká planina, samá tráva, jak na…

Je léto. Teplem vyschly řeky. Asfalt u Hustopeč je černej, jak vypálený zápalky. Vinice. Slunečnice. Svoboda. Zde nemám pro vzpomínky daleko, jsem rychlej, stačilo přidat plyn na rychlopalu a byl jsem tu. Majáky červánků, těžký ze západu Slunce, padaly do korun nízkejch stromů a vedly po cestě z Olomouce. Placka, kde končí svět a cesty cest, kde luční kobylky z plevelu na prašný cestě předvádí…

V představách jsem Tě držel za vlasy, strkal jsem Ti jazyk do zadku a nenechal jsem na Tobě žádný místo, kde bys zůstala hladová a bez polibku. Bylo to vždy s Tebou vzácný a měli jsme orgasmy, který jsme si chtěli oba dycky přidat. Stála si naposledy vedle mě, v noční tmě, ve slabém svitu lampy z náměstí. Bylas otočná zády. Opřená do mých snů, natočená na radniční věž, která měla plápolavý…

Původně jsem už nechtěl psát další blog. Přesto, tento musím zveřejnit. Je to osobní story z tohoto týdne a pořád mi z ní hraje úsměv na tváři. Je to náhodnej a nečekanej příběh. Překvapila mě, zde jedna amatérka, co chtěla pro sebe netradiční kérku. Zmíněná žena mě oslovila, že má dlouholetý záměr tetování a nepřálo jí štěstí na protějšek, na tatéra, který by jí vyšel vstříc. Měla hodně smělý…