Amatéři: Hra na setkání

Amatéři. Na první pohled je to místo plné možností. Ženy, muži, páry – všichni sem přicházejí se svými představami, fantaziemi a tužbami. Jenže čím déle tu jsem, tím víc mi tahle stránka připomíná absurdní drama. Všichni hrají svoje role, ale opravdová setkání?

Jsou tu ženy kolem čtyřicítky, které si chtějí něco dokázat. Někdy provokují, flirtují, ale vlastně nikoho nehledají. Jen si užívají tu moc, že mohou vybírat, aniž by musely udělat další krok. Pak jsou tu mladší ženy, které buď rovnou nabízejí fotky za peníze, nebo na tuhle stránku vůbec nechodí. A přesto všechno – jsou tu i ženy a páry, které hledají. Jenže s velmi konkrétními požadavky: „Dnes večer, jen tento typ.“ A to je fér. Je dobré vědět, co člověk chce.

Co mě ale fascinuje, je ten koloběh, který následuje. Jakmile zveřejní svůj požadavek, okamžitě jim začnou psát desítky, někdy stovky mužů. Každý z nich se snaží být zajímavější, vtipnější nebo svůdnější než ten předchozí. Tohle mě znechucuje. Přemýšlím, jestli by nebylo jednodušší jít ven a oslovit někoho náhodně. Pravděpodobnost úspěchu se zdá být pořád vyšší než tady, kde často všechno končí jen u slov.

A co muži? Ti jsou tady všech věkových kategorií. Odkojení pornem si často představují, že jim ženy na Amatérech splní jejich fantazie. Jenže místo toho se ocitají ve hře, kde nemají moc šancí. Tyto světy se zkrátka nepotkávají. Ženy často nehledají to, co muži doufají, a muži zas nevidí, že být „někdo z davu“ tady prostě nestačí.

A tak jedinou útěchou zůstávají ti, kteří na stránce nepřišli hledat jen tělo, ale i slova. Blogeři a čtenáři, co to tu nevzdali. Lidé, co rozumí absurditě celé téhle hry a jsou schopni se nad tím povznést.

A co vy? Myslíte si, že má smysl dál věřit, že se tu potkají světy mužů a žen, nebo je lepší jít ven a zkusit oslovit někoho tváří v tvář? Napište mi, zajímá mě váš pohled – ať už jste hráčem nebo divákem tohoto dramatu.