Sousedka, co mi pije krev

Zažily jste někdy pocit, že vás někdo dohání k šílenství, a přitom vás na něm něco neodolatelně přitahuje? Myslíte, že za tím je chemie, nebo něco hlubšího?

Ta moje sousedka mi vážně pije krev. Ne proto, že by byla hlučná, nepořádná nebo mě přímo otravovala. Ona je prostě... dokonalá. Pokaždé, když ji potkám, mám pocit, že mě sjede pohledem od hlavy až k patě a udělí mi neviditelnou čtyřku z prezentace.

Její podpatky klapou po chodbě tak hlasitě, že mě dokážou probudit ze snů, a její parfém zůstane ve vzduchu jako tichá připomínka, že nejsem ani zdaleka tak cool, jak bych chtěl být. A přitom – a to mě štve nejvíc – mě fascinuje.

Jednou jsem ji potkal v momentě, kdy jsem vypadal příšerně – tepláky, pytel s odpadky, rozcuchané vlasy. Ona na sobě měla šaty, které by mohly být na přehlídkovém mole. Čekal jsem posměch nebo ignoraci. Místo toho se na mě usmála – ne tím dokonalým, chladným úsměvem, ale skutečně. Možná jen na vteřinu, ale zanechalo to ve mně stopu.

Od té doby přemýšlím: mám udělat první krok a zjistit, co se za tou fasádou skrývá? Nebo je lepší si udržet odstup a nekomplikovat si život? Co byste na mém místě udělaly vy?

👉 Myslíte, že má smysl zkusit zjistit, co se za tou dokonalostí skrývá? Zažily jste něco podobného?