Beltain

Neoslavuji pálení čarodějnic, protože mi přijde nemístné oslavovat smrt v plamenech, obzvláště když v nich většinou umíraly ženy, které se věnovali bylinkaření, nebo ty, které byly tak mentálně zaostalé, že pomalu nedokázaly dát dohromady smysluplnou větu, případně ty, které odmítaly být poslušné toho, co jakýkoliv pán nakázal.
Oslavují Beltain, jeden z nejdůležitějších keltských svátků. Čas mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Čas, kdy tma ustupuje a přichází světlo a teplo.
Letošní Beltain jsme trávili u přátel, které jsme potkali na tomhle webu.
Ukusovali jsme skvělou krkovici a špekáčky tak černé, že by se v půlnoční tmě ztratily.
Popíjeli výborné tekutiny různých barev a chutí.
Dívala jsem se do plamenů a užívala si přítomnost lidí, z nichž některé znám desetiletí a jiné pár let.
Vzpomínali jsme na ty, co prošli životem nám i jim.
A hlavně si užívali, že tady je svět v pořádku.

Bez nenávisti a zloby.

A mě zase jednou došlo, jaké mám v životě štěstí.
Že mám kolem sebe „svoje“ lidi.