Jak spolu komunikovat

V posteli můžeš být nahý, a přesto úplně schovaný. Svléct tělo je snadné – ale svléknout duši? To je výzva.

Tento článek není návodem na dokonalou výměnu vět. Je pozvánkou. K blízkosti, ke zranitelnosti, k tomu, aby ses nebál být viděn a slyšen takový, jaký jsi. A aby jsi totéž dopřál i druhému.

Proč to vlastně dělat?
Sdílení pocitů a emocí spojuje.
Zatímco:

zlehčování („To přejde…“)

útoky („To je tvoje chyba.“)

nebo ticho
vztah narušují, oddělují a budují kolem nás neviditelnou zeď.

Možná se za ní cítíš bezpečně. Ale jen do chvíle, než zjistíš, že tě za ní už nikdo nemůže obejmout.

Komunikační techniky, které vás propojí
Zde je výběr technik, které můžeš používat opakovaně – v každodenní komunikaci i při hlubokých momentech. Nejen že prohlubují vztah, ale často zvyšují i intimitu a přitažlivost.

1. Cvičení „Představuji si, že...“
Už zmíněné v úvodu – jemné ladění na vnitřní svět druhého.
Jak na to:
Střídejte se. Jeden mluví, druhý jen vnímá.

Příklad:
„Představuji si, že jsi teď trochu vystresovaná.“
„Je pravda, že se bojíš otevřít?“

Proč to funguje:
Dáváš druhému pocit, že ho opravdu vidíš, nehodnotíš, jen se snažíš vcítit.

2. Cvičení - Hluboký oční kontakt (3 minuty ticha)
Sedněte si naproti sobě a jen se dívejte do očí.
Bez mluvení. Bez smíchu. Bez potřeby něco dělat.

Ano, bude to zpočátku nepříjemné. Ale po chvíli se něco stane – bariéry se začnou rozplývat. Zvlášť pokud se díte i nahatí nebo při BDSM seanci – může to být extrémně silné.

3. Cvičení - „Když… / Cítím, že…“
Tato jednoduchá věta tě naučí mluvit o sobě, místo obviňování druhého.
Příklad:
Místo:„Ty jsi na mě zase protivná.“
Zkus říci: „Když na mě zvedneš hlas, cítím se jako malý kluk, který udělal něco špatně.“

Tahle věta je klíčem ke zdravému sdílení, které druhého neohrožuje, ale zve k propojení.

4. Cvičení - Intimní deník pro dva
Založte si sdílený zápisník (fyzický nebo online). Každý den si do něj můžete napsat:

co se ti na druhém líbilo
co tě zranilo (ale s respektem)
co si přeješ
co cítíš v těle

Tento deník pomáhá zejména lidem, kteří se bojí říct něco nahlas. A taky pomáhá předejít „výbuchům“, protože se věci sdílí průběžně.

5. Cvičení „Chci, bojím se, doufám“ – sdílení ve třech větách
Rychlé a účinné:

Chci…

Bojím se…

Doufám…

Příklad:
„Chci být s tebou víc v kontaktu. Bojím se, že tě tím zatěžuju. Doufám, že mi řekneš, co je pro tebe v pohodě.“

Tahle formule umí zastavit hádku, rozvázat uzel, nebo otevřít srdce.

6. Cvičení - Intimní „pravda nebo výzva“ pro dospělé
Udělějte si večer, kdy si střídavě dáváte otázky a výzvy.
Ale ne ledajaké – zaměřené na propojení:

Otázky:

Co bys chtěl(a) zažít, ale ještě ses bála to říct?

Co tě na mně nejvíc vzrušuje… a co tě někdy odrazuje?

Výzvy:

Řekni mi tři věci, které na mně miluješ – a pak tři, které tě štvou.

Dotýkej se mě 2 minuty, aniž bys cokoli řekl(a).

Co se stane, když to začneš praktikovat?
Váš vztah zesílí důvěrou.

Intimita se prohloubí – nejen fyzická, ale i duševní.

Hádky budou méně dramatické – protože se budete umět dřív vyladit.

A sex? Ten často začne být spontánnější, živější, plnější, protože se cítíte bezpečně.

Závěrem
Komunikace není jen o tom co říkáš, ale hlavně z jakého místa to říkáš.
Z místa obrany, nebo z místa otevřenosti?
Z místa výčitek, nebo z místa touhy po propojení?

Ten rozdíl cítíš. I druhý to cítí. A když se odvážíš, často zjistíš, že ten druhý se chce taky otevřít – jen čeká, až mu ukážeš, že je to bezpečné.