Smrt a Amatéři

Smrt, logické a jasné zakončení života. Je to asi jediná jistota, kterou má úplně každý člověk. Narodíme se, procházíme jednotlivými fázemi života a potom jednoho dne se objeví Polosmrt @Karess . V ten okamžik si člověk asi uvědomí, že všechno mu jednou skončí . I ta krásná a neodolatelná sexuální aktivita. Prostě jednoho dne přijde konec. Nikdo se tě neptá, prostě se to tak stane. Tvrdá realita, která ti ukončí určitou etapu života. Byla krásná, byla nenahraditelná. A v těle se objeví prázdno po tomto, ano, dá se vyplnit jinými aktivitami a pocity, ale je to z nutnosti. Stáří znamená vlastně ztrácet, ztrácet své dovednosti a nějak se s tím vyrovnávat. Někdo lépe, jiný hůře a někdo to třeba nezvládne.
Smrt. O smrti se raději nemluví, je to strašák, depresivní téma. Ale, kdyby se o tom mluvilo, bylo by to myslím takové klidnější, ten úplný konec.


Moje mamka, téměř ležící člověk. Ve velkých bolestech, páteř, trpí, hrozně trpí. Dívám se na ní a trpím také. Zjistila jsem , že nemám sílu ji více pomáhat,chci být určitou dobu s ní a zároveň od ní utíkám. Blbý stav. Vlastně si říkám, že její smrt bude pro ni vysvobození a možná i pro mne, budu cítit asi určitou úlevu a zároveň stesk a prázdnotu po jejím místě v mém srdci. Neumím si s tím poradit, tak kvůli tomu to tady píšu. Ze svých úvah se ráda vypisují, pomáhá mi to.

A zjišťují, jak je vliv Amatérů silný pro mne. Jak mi to sem vtahuje zase, a myšlenky, pocity odsud jsou hrozně silné, snad nejsilnější. Stejně jako ten sex, sexuální touha a erotika, která jednou skončí.....

Nevím zda a jak vám budu odpovídat na vaše případné příspěvky, tak se případně předem omlouvám. Přijde mi totiž hodně fajn, když se autor vyjadřuje, diskutuje s lidmi.