Po orgasmu peklo

K dnešním myšlenkám mě přivedlo krásné zamyšlení v blogu od -Ellienne-


Sex, milování, šukání....jedno jak to tření nespecifického počtu těl nazveme, je krásná mnohdy blahodárná aktivita. Ideálně vše směřuje prvně k vrcholu dámy, po té muž. Gejzír hormonů se vyplaví a všichni zúčastnění jsou spokojení, unavení, mazlí se, povídají si... prostě si dopřejí společnou aftercare. Jenže ono to tak nebývá. Matka příroda je k některým z nás krutá.

Každá známe a milujeme ty slastné chvíle, kdy se uvnitř nás probudí ta bouře. Kdy se uvolní ta obrovská energie. Pánové se dmou pýchou jací jsou hřebci, zatímco pociťují partnerky nekontrolované stahy, tekutiny stříkají, tečou, sténání se ozývá na celý barák, její výraz už není pomalu z tohoto světa... každý si doplní to svoje. Vteřiny, kdy je blahem bez sebe se změní v něco neočekávaného. Možná bude mít jen smutný výraz, přijde hrobové ticho, možná začne brečet nikoliv štěstím a nebo rovnou vystartuje a konfrontuje vás s tím neumytým příborem a talířkem, možná ovladač od televize skončil nedbale na gauči zatímco jeho místo je samozřejmě na stolku. Nemluvím o nějakém obyčejném splínu ani puntičkářství. Řeč je o takzvané postkointální dysforii. Strašidelný název co? Ale častější jev než si mnozí připouští.

Nebudu tady suplovat wiki, psychology ani žádného doktora. Takže jen ve zkratce vysvětlím. Při poctivém nehraném orgasmu se nám ženám do těla vyplaví docela koňská dávka hormonů štěstí. Znáte to, kámoš endorfin, milovaný nenáviděný v porodnictví skloňovaný oxytocin, bráška prolaktin a největší zmrd dopamin.

Neberte to špatně. Dopamin je fajn. Jenže jeho prudký pokles právě po orgasmu citlivějším jedincům způsobí pokes energie a je regulérně zodpovědný za nástup depky a úzkosti.

Nebudeme se tu hrabat v psychologii, protože odborníci vám samozřejmě řeknou, že spouštěčem jsou nezpracovaná traumata z minulosti, všeobecný tlak v pracovním, osobním i milostném životě na výkon, dlouhodobý pocit neuspokojení v intimním životě, jednorázové hurá akce a krátké intimní známosti a milion dalších proměnných.

No a teď co s tím nadělením když vaše kopretina možná není semetrika, ale má tuhle řekněme poruchu? Měnit se v pozorné starostlivé dokonalé muže není potřeba, protože ona si vždycky něco najde. Teď už ale víte, že za to může pokles toho hajzla dopamina. Některá potřebuje pár minut soukromí pro sebe, tak jí nechte po tom trimfu obsadit koupelnu jako první. Jiná se zas přitulit a pobrečet si i když vlastně neví proč a ujistit, že jí samozřejmě milujete i takhle jebnutou. Proboha hlavně jí to neříkejte. No a některé je lepší nechat se vyvztekat a dát jim k tomu alespoň pádný důvod. Špinavé ponožky na zemi bohatě postačí.

A postup pro největší Casanovy. Připravte si arzenál hraček, potrénujte jazyk, procvičte prsty, zobněte nějaký erektilní budič a zaútočte na ní všemi dostupnými prostředky. Bude se mrcha asi hodně cukat, ale když jí mezi těmi orgasmy nenecháte vydechnout, tedy z odborného hlediska příliš klesnout hladinku dopaminu, tak nebude mít čas stát se depresivním uzlíčkem a pak rovnou odpadne do sladkého spánku.

Dámy a teď pro nás. Odborníci říkají, že jednorázovky a krátkodobé známosti tento stav zhoršují. No paradoxně jednorázovky jsou fajn. Můžete šukat jako by to bylo naposled a stropit scénu hodnou královny ze Sáby, protože borca už přeci nikdy neuvidíte.

Pořiďte si pořádného sobce, kterému půjde jen o vlastní potěšení. On se vycáká, odpadne a vy si to pak někde v koutě uděláte jak je libo bez zbytečného tyjátru.

No a hlavně se neudělat první. Žádné nejdřív dáma, pak pán. Tady jde gentlemanství stranou v zájmu zachování duševního zdraví všech zúčastněných.

A lidi, neberte se tak vážně. Cesta je cíl.