Nikdy nic nebylo

Děje se to. I tady. I na serveru, kam si lidi chodí primárně za sexem. Protože i tady se občas stane, že mezi řádky najdete víc než jen tělo. Najdete člověka.

Možná to začalo jako zprávy, který ti rozsvítily noc. Smích, kterej jsi slyšel, i když byl vlastně jen napsanej. Blog, kterej vznikl ve tři ráno, protože jste si prostě měli co říct.

Najednou jsi měl důvod se přihlásit. Najednou jsi čekal, až se objeví zelená tečka. Najednou sis říkal: „Tohle by mohlo být ono."

A pak jste se jednoho dne potkali venku. V reálu. Jenže tam to prostě nesedlo. Chemie online byla, venku chyběla.
Nebo jeden čekal něco víc.
Možná i oba.
Ale nevyšlo to.

Chlap třeba zavře profil. Přestane psát. Udělá si pauzu. Na chvíli odejde, aby vypnul.
Ženská možná spíš zůstane. Píše dál. Sleduje. A snaží se vypadat, že je jí to jedno.

A jednoho dne jste tu oba zpátky. Na stejným serveru. Se stejnými vzpomínkami. A s pocitem, kterej nejde popsat, ale všichni ho znají.

Vidíš, že zas svítí zeleně. Nenapíšeš. Čteš jeho blog. Tenhle už není o tobě. Ale stejně tam furt něco hledáš. Napíše komentář pod cizím blogem. Normálně. A ty si říkáš: „Proč to takhle hezky tenkrát neřekl mně?"

A pak zničehonic přijde zpráva. Po měsíci. Po dvou. „Ahoj, jak se pořád máš?"
A ty nevíš, co to znamená.
Zajímá ho to, nebo to je jen pouhá zdvořilost?

Možná jednou přijde den, kdy otevřeš jeho profil a nerozesmutní tě to. Časem zase přijde moment, kdy čteš jeho blog a jen si řekneš: „Hele, jo, pořád je stejně vtipnej."

Zeptám se vás milí amatéři, co jste se tu seznámili:

• Když to neklaplo venku – dá se pak normálně fungovat zpátky tady?

A vy ostatní:

• Když to nevyšlo třeba v práci, ve skupině přátel – dokázali jste fungovat dál na stejným místě? Nebo musel někdo odejít? A jak dlouho to trvalo, než vám to bylo fakt jedno?