DonDenny

Někdy má člověk zdánlivě vše, a přesto “něco” schází. Něco, co dokáže zbavit stereotypu, vlít život do žil, vykouzlí úsměv a přitom člověk může zůstat takovy, jaký je. Nemusíme být bezpodmínečně nešťastní, abychom nebyli úplně šťastní. Ale rozhodně můžeme být osamocení i v davu lidí.

Občas se hodí mít někoho mimo okruh “svých lidi”. Někoho, s kým se může člověk cítit nenuceně. Může říct, co chce a nemusi říkat, co nechce... Odpočinout si od všedních starostí a na chvilku “vypustit”.

Co takhle, pro začátek, jemné drbání ve vlasech, masáž nohou či dlaní? Libo-li? :-)