ingmar_k

Mary si připíná gumový penis: „Ocelový Dan III z Jokohamy,“ říká a hladí dřík. Mléko stříká po pokoji.
„Dej bacha, aby bylo pasterizovaný. Abych z toho nechytnul nějakou tu pěkně hnusnou kravskou nemoc, sněť nebo aftózu a vozhřivku...“
„Když jsem ještě byla transvestita, to bylo v Chi, a říkali mi Liz, makala jsem jako krysař. Nadbíhala jsem si mladý kluky, čisté pro ten rajc zmáknout je jako chlap. Pozdějc jsem jednou sbalila takový jedno mládě a přemohla ho nadzvukovým džudem, co mě naučil jeden starej lesbickej zenovej mnich. Svázala jsem ho, svlíkla ho břitvou a ošoustala Ocelovým Danem I. Tak se mu ulevilo, že jsem ho skutečné nevykleštila, že vytek a zasvinil mi všechen sprej proti štěnicím.“
„A co se stalo s Ocelovým Danem I?“
„Jedna lesba, co dělala chlapa, mi ho zlomila na dva kusy. Ta měla úplné ten nejstrašnější vaginální šrotovník, co jsem kdy zažila. Mohla v ní zmuchlat celou olověnou trubku. Byl to jeden z jejích salónních triků.“
„A co Ocelový Dan II?“
„V Horní Paviání Prdeli mi ho vyhladovělý kandiru rozžvejkalo na kusy. A teďko neječ.“
„Proč ne? Je to přece takový docela klučičí.“
„Bosáčku, tady se nestřílí, tak si klidně nech ty svý vranky u vchodu a pojď si to rozdat s madam.“
S rukama za hlavou hledí ke stropu a ocas se mu chvěje. „Tak co mám teda dělat? S tímhle klumpem v prdeli se nemůžu ani vysrat. Myslíš, že je možné se zároveň smát a vytýct? Vzpomínám si, bylo to za války, v Jockey klubu v Káhiře, jak já a můj prdelní kámoš Lu, oba samozřejmě džentlmeni podle kongresovýho zákona... nic jinýho nemohlo ani jednomu z nás něco takovýho poskytnout... Takže jsme se začali tak strašně řehtat, až jsme se z toho úplné celí pochcali a číšník povídá: „Vy zasraný hašišáci, táhněte mi vocaď!“ a tak si myslím, že když se můžu smát tak, až se z toho pochčiju, měl bych bejt taky schopnej ze sebe vychechtat semeno. Až to na
mě půjde, zkus schválně říct něco srandovního. Poznáš to podle určitejch
varovnejch záchvěvů žlázky prostaty...“
Ona pouští desku, metalický kokainový be-bop, Mastí Robertka, strká chlapci nohy za hlavu a vráží mu ho do zadku. Krouží přitom vlnivými boky v řadě
spirálovitých pohybů. Točí se pomalu dokola, kolem osy nabijáka. Tře si ztvrdlé bradavky o jeho prsa. Líbá ho na krk, na bradu a na oči. Sjíždí jí rukama po zádech až na zadnici a s cloumáním se jí vtlačuje do zadku. Ona se točí stále rychleji a rychleji. Jeho tělo sebou škube a zmítá v křečovitých stazích. „Pospěš si, prosím té,“ žádá ho. „Mlíko chladne.“ Neslyší. Tiskne svá ústa na jeho. Jejich tváře krouží společně. Sperma jí zasahuje prsa lehkými žhavými šlehy.
W. S. Burroughs: Nahý Oběd