Zkouším sílu internetu a touto cestou hledám pomoc.. Našel by se tu prosím někdo, kdo by mi pomohl? Nějaká dobrá duše? Velka nouze mě zavedla až sem..
Zkusím se trochu představit. Jmenuji se Lucie je mi 35 let, bydlím v malém městě kus od hráze přehrady Orlík. Jsem sama s dvěma malýma dětma. Syn je ale postižený (vývojová dysfázie s prvky atypického autismu, adhd, add, Marfanův syndrom, špatná motorika jemná i hrubá, hypermobilita, hypersenzitivita, intolerance na laktózu..), ve školce má asistentku jen na 5 hodin, takže tam nemůže být déle a já díky tomu nemohu plně pracovat-nemám žádné hlídání a i kdyby ano, tak to se synem v tomhle směru není úplně snadné. Dcera je zase úplný opak, nadprůměrně inteligentní, mezi své vrstevníky nezapadá, protože je mnohem dál, navíc situací doma, kdy musím věnovat čas a pozornost dost synovi, trpí. Jenže se neumím bohužel rozkrájet i když dělám co jen mohu.
Já sama mám kvůli invalidnímu důchodu sníženou pracovní schopnost a teď navíc dlouhodobě bolesti kvůli artróze kolen a kyčlí. U nás kde žijeme se hůře hledá práce (málo pracovních příležitostí) a tak beru alespoň co se naskytne, což je brigáda (úklid na místním úřadě a přilehlých budovách a roznos zásilek-je to ale bohužel málo). Také tedy pobírám přídavky na děti a teď čekám na vyjádření ohledně příspěvku na péči u syna. Výživné od jednoho otce nedostávám, ale něco málo se daří vymáhat exekutorovi, ale je to nepravidelné a pokaždé jiná částka, takže se na to nedá spoléhat. Výživné od druhého dostávám, ale soudce kvůli tomu, že otec má více vyživovacích povinností ho vyměřil malé. Ale čekám až jedno dítě dostuduje a budu zkoušet navýšení už kvůli zvýšeným potřebám syna. Také tedy díky místní organizaci mám jednou měsíčně potravinou pomoc, ale jsou to hlavně trvanlivé potraviny (ale zaplať pánbůh za ně). Mít práci mimo bydliště je pro mě složité, protože nemám řidičák a dopravní spojení k nám je špatné. Navíc je ve školce domluvené, že když má syn afektované záchvaty, tak sem na zavolání k dispozici a jdu si pro něj..
V tuto chvíli mám poměrně velké starosti a potíže s financemi. Je mi úplně jasné, že v této nelehké době nejsem jediná kdo to má podobně a že jsou na tom lidé i hůře. Ale je toho prostě už někdy moc a leze to na palici. Tím pádem nemám žádné peníze navíc, funguji měsíc od měsíce a těžko se tak v průběhu roku šetří něco navíc. Navíc se pořád modlím, aby se do toho hlavně nic nevysr..o.
Poslední měsíce jsou pro mě i hodně náročné období-zatím stálé jen něco platím.. Vím že z dlouhodobého hlediska by mi pomohlo a bylo nejlepší, kdybych měla stálou práci ideálně z domova. Jenže ono to není tak úplně lehké k tomu všemu co sem psala, protože se synem sem alespoň jednou týdně u nějakého doktora-logopedie, rehabilitace, terapie. A žádný zaměstnavatel nemá radost, když mu nastoupí někdo, kdo v práci víc není než je, navíc krom doktoru přihlížím i k faktu, že mám obě děti poměrně často nemocné.
Když byl covid, tak sem dělala z domova telefonní operátorku, kdy mi v rámci mých možností byli schopni s pracovní dobou vyhovět. Skončil ale covid a práce se vrátila do normálu a od té doby se mi na doma nedaří nic sehnat. Péče o syna je skoro 24/7, mám ho pořád za zadkem a nemám tak čas ani sama na sebe. Takže momentálně hledám a prosím o pomoc.
Jako matka sama s dětmi jsem v těžké životní situaci a už nevím kudy kam. Pociťuji marnost, lidské selhání, obrovský stres. Tíha zodpovědnosti nejen za mě, ale hlavně za děti, mě neskutečně tíží, bolí a trápí. Takže z obrovské zoufalosti už zkouším, kde se dá. Všude se říká, aby se člověk nebál si říci o pomoc, tak to tedy zkouším.. (za to už nic nedám).
Tímto bych chtěla poděkovat za přečtení, neodsouzení mé situace, protože to opravdu není snadné a kdo to nezažil, tak si to asi úplně neumí představit a děkuji i případně za jakoukoliv pomoc.
Středočeský kraj
