Tichy_Poutnik

Nejsem ozvěna. Jsem ticho, ze kterého ozvěna vzniká.

Kráčím stranou hluku. Ne proto, že bych se bál – ale proto, že slyším, co jiní přehluší.

Nehraju hry. Neprodávám masku.
Naslouchám mezi slovy. Dívám se mezi gesta.

Dotek není jen fyzický. A vášeň není křik, ale klid, který dokáže spálit.

Nepíšu „co bych ti udělal“.
Raději zjistím, co v tobě vibruje, když nic neříkám.

Nejsem tu pro každého. Ale kdo pozná vášeň beze slov a spojení bez tlaku – ví.

Pokud čteš očima – možná odejdeš.
Pokud čteš srdcem – možná zůstaneš.
Pokud čteš celým tělem – možná mě ucítíš.
A pokud čteš duší – pak možná čteš ve mně sebe sama,
jako žák ve svém mistrovi
a mistr ve svém žáku.

Jsem Tichý poutník.
Vlk, co nezve.
Vlk, který nevyje do tmy, ale kráčí skrze ni.
A kdo kráčí vedle něj, aniž by ho chtěl ochočit či vlastnit – ten uslyší i to, co nikdy neřekl.