Bylo to takové to dusné vlhké odpoledne začátkem týdne. Seděl jsem ve své malé rohové kanceláři a snažil jsem se soustředit na práci. Malý ventilátor na mém stole zoufale rozháněl horký vzduch v naději, že snad vytvoří alespoň iluzi chladu. A já byl nadržený… Bože jak já byl nadržený. Tabulky na mém primárním monitoru se mi před očima rozmazávaly a můj pohled stále častěji zajížděl na druhou…

Pomalu tě pokládali na kamenný kvádr a ty jsi cítila, jak se ti o tvou promazanou prdelku opírá kamenný pyj trčící z oltáře. Les rukou tě pomalu spouštěl níž a tvůj análek se neochotně roztahoval před studeným leštěným kamenem, který ti centimetr za centimetrem pronikal do tvých útrob, až do okamžiku, kdy se tvé hýždě dotkly oltáře a byla si zcela nasazená a znehybněná na kamenném pyji. Chvíli…

Teď už je pozdě couvnout.“ Pomyslela sis, zatímco se za okny limuzíny míhala světla noční Paříže jako barevné skvrny na pokožce tvého obličeje. Podívala ses před sebe na zavřenou přepážku do přední části vozu a snažila ses proniknout pohledem začerněným sklem, ale bylo to marné. Přesto že byl vnitřek vozu klimatizovaný na příjemnou teplotu, cítila jsi jak ti na rukou vyráží husí kůže. Byla jsi…

Věnováno Pet, která mě přesvědčila, abych uveřejnil některý ze svých textů na blogu. Potkala si ho náhodou v zakouřeném baru. Vysoký muž co se na tebe celý večer díval uhrančivýma očima, jako by se tě snažil propálit pohledem. Když už jsi si myslela, že to neudělá tak se zvedl a přistoupil k tobě. Nic neřekl, nemusel, jen tě vzal za ruku o odvedl pryč. Následovala jako zakletá deštivou nocí…