První zámek
Nikdy jsem si nemyslela, že ten den opravdu přijde. Seděla jsem na podlaze, ruce v klíně, hlava sklopená. Cítila jsem se maličká. Nehodná. Ale zároveň… tak nějak správně. Paní přede mnou stála naprosto klidně. V ruce držela klíč – tak drobný, a přesto měl rozhodnout o všem. O mně. „Chceš patřit pod mou kontrolu?“ zeptala se tiše. Nepotřebovala zvyšovat hlas. Stačil Její pohled. Přikývla jsem.…