Vstoupil jsem do místnosti, v jejichž dveřích se rýsovala ta ženská silueta. Černé policistky za mnou mne lehce, ale velmi důrazně postrkovaly před sebou. Mé oči v rychlosti přelétly místnost. Byla světlá a prostorná, ale bez jakéhokoli vybavení. Světlo v místnosti působilo velmi příjemně a přirozeně a ucítil jsem i příjemné teplo. Teprve po malé chvilce jsem si všiml, že strop místnosti je celý…
Když jsem se ráno probudil, Paula vedle mne na posteli neležela. Nebyla ani v koupelně. Více možností, kde bych jí našel, už byt nenabízel. Podíval jsem se na náramek. Stroze mne informoval, že do 7:59:59 mm stále osobní volno a pak že musím nastoupit do zaměstnání. Šel jsem si dát sprchu a pak jsem se pomalu začal oblékat. Za chvíli se ozvalo zaklepání. Otevřel jsem dveře. Za nimi stála Paula…
Při vjezdu do města mne ovanul teplý závan větru s vůní moře přicházející od Long Beach. A ten samý vítr přinesl i vzdálené hlasy a smích. Otočil jsem hlavu vpravo, odkud hlasy i vítr přicházely. V dálce jsem viděl nekonečné moře zdobené bílými čepicemi vln a před ním pláž s barevnými slunečníky, kde pobíhalo a poskakovalo mnoho postav. Odbočil jsem z hlavní silnice na úzkou stezku vedoucí k…
Když jsem po chvíli otevřel oči, uviděl jsem tmu. Nic. Černo. To zjištění mne vyděsilo, ale ještě víc mne vyděsila tupá bolest mého krku. Přestože jsem nic neviděl, bylo mi jasné, že stojím nebo se spíš o cosi opírám. Do zad mne na několika místech cosi chladně tlačilo. I přes naprostou tmu před mýma očima jsem jasně na své pokožce jasně ucítil teplo slunečních paprsků, k mým uším opět dolehly…
Na malém paloučku seděly na široké rákosové podložce dvě mladé nahé dívky, které vydávaly ty zajímavé a hlasité vzdechy. Seděly snad pět či sedm metrů ode mne. Určitě je ani nenapadlo, že by mohly být pozorovány. Krásné mladé holky, napadlo mne a můj tvrdnoucí penis jakoby mne chtěl v tomto názoru podpořit. Jedna z dívek měla delší hnědé vlasy. Bradavky na jejích menších ňadrech byly pevně…
Cestou ze stadionu jsem přemýšlel, jak co nejlépe naložit s možností poznat Atsikanu. V obchodním centru na mne v půjčovně čekal tentýž muž jako včera. Se stejným podivným pohledem a chováním. Dobrý den, pane, pozdravil mne. Váš malý motocykl je připraven ve dvoře obchodního centra. Stačí vyjít bočním vchodem. Aha, řekl jsem. A nějaké klíčky od té motorky? Co když mi dojde benzín, kde mohu…
Cestou zpět do svého pokoje jsem se ještě zastavil ve spodních patrech obchodního centra. Chtěl jsem najít půjčovnu aut nebo alespoň malých motocyklů, vzpomněl jsem si, že při svém nákupu holicího strojku jsem tam nápis nabízející půjčování nástrojů zahlédl. Ano, pane, můžeme vám zapůjčit malý motocykl, uveze dva lidi, řekl mi mladý kluk za pultem v podobně vymeteném obchodě, jako byly…
Nakonec se ukázalo, že najít kavárnu nebude takový problém. Jak říkala Paula, byla jen pár kroků od domu, kde jsem bydlel. V nízkých dvoupatrových bílých domech lemujících hlavní třídu. Nějaký okázalý vývěsní štít chyběl. Ale na dveřích vedoucích dovnitř byl nápis KAVÁRNA U JULIE nepřehlédnutelný. Nechtěl jsem dělat hned zpočátku problém a chodit dovnitř. Paula mi přece říkala, že vstup je…
Probudil jsem až ráno. Přistoupil jsem k oknu a teprve teď si uvědomil, že dovnitř nepronikal vůbec žádný zvuk z ulice ani z nedalekého pralesa, který začínal za domy naproti. Na jazyku jsem měl pořád ještě chuť klína policistky Karin a její šťávu jsem cítil i ze svých rukou a prstů. Nebylo to nepříjemné, ale chtěl jsem se této vzpomínky na včerejší večer nějak zbavit. Než jsem se stačil…
Opustili jsme místnost tmavou málo osvětlenou chodbou. Na jejím konci byly dveře. Karin je otevřela. Do očí nás udeřilo světlo krásného slunečního dne, zpěv ptáků a lehký teplý vítr. Ocitli jsme se na ulici Atsikany. Rozhlédl jsem se. Uprostřed ulice byla široká silnice předělená žlutou přerušovanou čárou. Na silnici však žádný velký provoz nebyl. Za tu chvíli, co jsme stáli ve dveřích domu, ze…
