Občas je to těžké, obzvláště potom pro ty, kdo nedokáží přijmout fakt, že jejich společná cesta ať už kolegiální, rodinná, přátelská nebo partnerská skončila či končí... Někdy k ukončení nestačí žádný důvod, protože to prostě vyprchá... Jindy je to tím, že už je to dávno za hranicí snesitelnosti... Ale každý by si měl alespoň jednou, dvakrát v životě vyzkoušet být sám sebou, protože by ho to dost…

Karmické páry zpracovávají problémy a bolesti minulých životů. Lidé k nám přicházejí jako učitelé. Pokud jsme v minulém životě zkoušku nesložili, objeví se tentýž člověk v našem životě nynějším, abychom ji mohli složit znovu. Každý partner nás tak přibližuje k lepším vztahům. Tito lidé nás učí zbavit se toho, co nám brání najít toho jediného nebo tu jedinou, poznat ho nebo ji a najít s ním či s…

Později! Později! Promluvíme si později... Zavolám ti později... Uvidíme se později... Půjdeme na procházku později... Později ti povím, jak se cítím... Později poznáš, jak moc pro mě znamenáš... Později tě možná miluju a možná na tebe zapomenu... Všechno si necháme na později a zapomeneme, že ′′později′′ není naše! Že ′′později′′ lidé už nemusí být s námi... Že ′′později′′ už je možná neuslyšíme…

Nechápu jak se někdo může usmívat celý den a pak po nocích plakat. Jak se fotky nikdy nezmění, ale lidé na nich ano. Jak se z nejlepšího přítele může stát nejhorší nepřítel nebo jaké zvláštní je, když se z tvého nejhoršího nepřítele stane tvůj nejlepší přítel. Jak se všechno může změnit za pár dní, týdnů, měsíců kvůli lidem pro který by si udělal cokoli, aby si je teď vrátil zpět. Jak si můžeš…

Lidské tělo je chrámem duše. V duchovní dimenzi bylo stvořeno jako dokonalé, pohlavně nediferencované. Základním znakem hmotného stvoření je však polarita, štěpení jednoty na plus a mínus. Tato polarita je u člověka vyjádřena štěpením na muže a ženu. Každý duch v polarizovaném těle proto podvědomě vyciťuje svoji neúplnost a touží po doplnění. K tomuto doplnění dochází spojením čaker a polarit…

Je to tak snadné. Stačí jediné slovo. A člověka můžeš zničit. Říct jím zdánlivě všechno o něm, ale ve skutečnosti úplně všechno o sobě. Kdo jsi, co si opravdu myslíš i co chceš. Ublížit člověku slovem je tak lehké jako vzít kámen a hodit ho do řeky. Nikdy však nevíš, jak hluboko propadne, kde přesně uvízne i zda se ho vůbec ještě podaří vyjmout ven. Jako vyřčené slovo ze srdce člověka. Kéž tento…