Jsem mrtvola.
Tedy psát a číst ještě můžu, ale to je skoro všechno co zvládám. Ne, že by nebylo fajn jen tak ležet a nechat o sebe pečovat, jenže teď už se se mnou nebaví ani ta moje hárající čubička. Už to ani nezkouší do mě dlubat a lítostivě koukat a štěkat, ať s ní jdu ven a rovnou si lehá zády ke mě, jakoby uraženě či nasraně. Nepomůžou slova kde říkám, že jsem upoután k lůžku (gauči), dokonce ani…