Rozkoš pro něj
Seděla jsem na posteli, stehna lehce od sebe, v černém body, které spíš jen naznačovalo, než zakrývalo. V ložnici bylo pološero — jen malé světýlko u zrcadla vrhalo teplou záři na mé tělo. Přesně tak, jak si přál. A on seděl v křesle naproti, v tichosti, s pohledem, který mě spaloval. Můj přítel. Můj kandaulista. Můj divák. "Chci, abys mu otevřela dveře tak, jak jsi teď," řekl mi klidně, hlasem,…