Ve víru touhy
Jen na malý okamžik jsem opět zatoužila milovat se v dešti, nechat si stékat letní déšť po rozpáleném těle, nechat si zkrápět rozlíbané rety a nechat se naplno pohltit kouzlem okamžiku, kouzlem prchavé touhy, nadržené vášně, která vás sžírá do morku kostí... Proč ? Protože si neumím pomoci, protože chci natolik, že nic není nemožné, že ač vím po xxxté, že nic není věčné ani touha k jedné slečně,…