Zastavení čtvrté – Děd Vševěd Konečně se Karkulce podařilo urazit pěkný kus cesty. Prozpěvovala si písničku O naběhlém poštěváčku a když už po několikáté opakovala refrén: Poštěváček malý můj, hezky mi ho olizuj... došla k velkému stromu, který měl přímo do svého kmenu zasazeny těžké dveře. Zvědavá Karkulka si dlouho prohlížela obrovské množství vyřezaných dekadentních obrázků, které byly…

Zastavení třetí – Sněhurka a sedm trpaslíků Protože Karkulka celý den víc souložila než šla, měla za sebou jen pár set metrů. Bylo jí jasné, že k babičce už to do tmy nestihne. Domů se ale vrátit nechtěla. Vždyť se jí v lese tolik líbilo. Začalo se pomalu stmívat, když se Karkulka dostala ke starému hradu. V jedné místnosti v přízemí se svítilo a zvědavá Karkulka chtěla zjistit, co se tam…

Zastavení druhé – Dlouhý, Široký a Bystrozraký Cesta jí krásně ubíhala, ale k babičce jí pořád ještě pořádný kus cesty zbýval. Ale to Karkulce nevadilo. Byl krásný den, svítilo sluníčko a ranní pošukáníčko na mýtince ji příjemně naladilo. Poskakovala po vyšlapané cestě, pískala si a dokonce si začala zpívat: „jáááá ti ho tam našroubuju, jááá ti ho tam dááám, dřív ho nevyndám, než se pobryndám…“…

Putování Červené Karkulky Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a možná ještě dál, je rybník Brčálník. Na jeho břehu stojí chaloupka. Ani malá, ani velká, ani hezká, ani ošklivá… zkrátka taková akorát, aby v ní žili tatínek, maminka a Červená Karkulka. Jednoho nedělního odpoledne, kdy už tatínkovi dávno svítila kontrolka a nemohl se dočkat, až se konečně po dlouhém čekání bude moct vrhnout…