Nevím přesně, jestli se tento zážitek dá zařadit do této kategorie sex v přírodě.
Přihodilo se to v Žatci, když jsem byl na základní vojenské službě.Po několika měsících mně přijela navštívit dívka se kterou jsem chodil, než mně odvedli. Byl jsem překvapen, protože jsem s touto návštěvou nepočítal a tudíž jsem neměl ani vycházku. Co teď, velitel byl mimo útvar a nikdo mně vycházku tudíž nemohl podepsat. A tak jsem si vymyslel lest. Půjdu cvičit na opičí dráhu. Dobrá ale ať jsi nejpozději za dvě hodiny spátky řekl desátník který mněl službu na rotě. Lásko, počkej na mne za tím remízkem já tam za Tebou za chvíli dorazím, říkám svému děvčeti. A jak jsem slíbil, byl jsem během několika minut u ní. Objali se a začali se navzájem líbat nedočkavosti a vášní odloučených milenců. Naše vášeňe a touhy se stupňovaly až jsme začali pokukovat po úkrytu před zvědavýma očima druhých. Jejkote tady už někdo je říká, nevadí odpovídám, pojď půjdeme tamhle dál tam bude naprostý klid. Jak tak procházíme cvičiště zjišťovali jsme, že se všude někdo povaluje a co bylo nejhorší, že vždy v páru, takže jsme nemohli nikoho vyhnat pryč. Poď zajdem tamhle k té zdi jestli tam nebude volno, povidám své dívce a zamířili k nedaleké polozbořené zdi. Všude byly samé kopřivy a bodláky a tak kouknu přes tu polozřícenou zeď a spatřím nádherný palouček s posekanou trávou, krásně upraveným drnem, kde kolem dokola byl trávníček lemován udržovaným živým plotem. Lásko a co bys řekla tomuto místu. Koukáme jestli není nikdo na blízku a když zjišťujeme naprostý klid a ticho, neváháme a přelézáme zeď. Uvelebili jsme se uprostřed paloučku a pokračovali v laskání tam kde jsme skončily. Protože jsem byl nedočkavý a nadržený tou odlukou, netrvalo dlouho a už jsme oba dva leželi vedle sebe tak jak nás pánbůh stvořil. Krásně nazí a roztoužení. Při tom všem na nás krásně svítilo sluníčko a my měli oči jen jeden pro druhého. Mé mužství již bylo ztopořené a tvrdé jak bukový kmen. Již jsem se přibližoval k lastůrce mé milované když oba najednou zaslechneme křik. Trochu nás to zarazilo, protože jsme nikde nikoho předtím neviděli. Už jsme se opět začali zaobírat sami sebou, když slyšíme ty ukřičené hlasy opět, ale o hodně blíž. Nedalo mi to a tak jsem se nadzvedl abych zjistil co se děje a odkud ty ječící hlasy přicházejí. Ztrnul jsem v němém údivu. Za živým plotem po cestičce se k nám blížily dvě obstarožní dámy , mávaly rukama a na celé kolo hulákaly. Vy neznabozi, vy ďáblovo sémě, jen co Vás dostaneme do ruky .... v tom jsme již na nic nečekali, popadli svršky svého oblečení a tak jak jsme byli nazí ,úprkem zdolávali polozbořenou zeď a prchali před rozlícenýma ženama. Až po chvíli jsme se zastavili a koukáme ,oba vyděšeni jak kůzlata, co se to vlastně přihodilo. Vážení čtenáři, to co jsme zjistily nám ještě více dodalo. Představte si, že v tom rozrušení a touhou chtíče jsme se zachovali jak tetřevi. Neviděli, neslišeli, zahleděni jen do sebe jsme nepostřehli, že to naše vytoužené zelené místečko je vlastně část hřbitova. Ano, ač nechtěně jsme se málem dopustili znesvěcení místa posledního odpočinku. Sice jsme se s mou dívkou tomu zasmáli, ale z milování ten den již nic nebylo, a my se hned za chvíli rozešli. Ona odjela domů a já se vrátil na rotu. Přesto tento náš poklesek nezůstal bez odezvy a potrestání. Ten nahoře co se někeří k němu modlí nás určitě musel vidět a proto nás potrestal. Hned druhý den jsem vstal a všichni spolubidlící na mně zírali a říkaji: co Ti je, vždyť jsi oteklý jako hrom. Tak jsem se šel podívat do zrcadla a opravdu. Po celém svém těle jsem mněl jeden puchýř vedle druhého a tář byla oteklá jako bych dostal nejmíň deset žihadel od včel. Když jsem ze svou dívkou asi tak za dva týdny hovořil, tak mi říká, představ si, že druhý den po mé návštěvě u Tebe jsem byla celá obsypaná a oteklá. Lásko moje to samé potkalo mně odpověděl jsem ji. Dodnes nemohu pochopit co se vlastně přihodilo, že jsme byli oba oteklí a podlití. Z toho však plyne jedno poučení, milovat se nikdy nechoď tam kde to neznáš a především nesmíš chodit na hřbitov.
Přihodilo se to v Žatci, když jsem byl na základní vojenské službě.Po několika měsících mně přijela navštívit dívka se kterou jsem chodil, než mně odvedli. Byl jsem překvapen, protože jsem s touto návštěvou nepočítal a tudíž jsem neměl ani vycházku. Co teď, velitel byl mimo útvar a nikdo mně vycházku tudíž nemohl podepsat. A tak jsem si vymyslel lest. Půjdu cvičit na opičí dráhu. Dobrá ale ať jsi nejpozději za dvě hodiny spátky řekl desátník který mněl službu na rotě. Lásko, počkej na mne za tím remízkem já tam za Tebou za chvíli dorazím, říkám svému děvčeti. A jak jsem slíbil, byl jsem během několika minut u ní. Objali se a začali se navzájem líbat nedočkavosti a vášní odloučených milenců. Naše vášeňe a touhy se stupňovaly až jsme začali pokukovat po úkrytu před zvědavýma očima druhých. Jejkote tady už někdo je říká, nevadí odpovídám, pojď půjdeme tamhle dál tam bude naprostý klid. Jak tak procházíme cvičiště zjišťovali jsme, že se všude někdo povaluje a co bylo nejhorší, že vždy v páru, takže jsme nemohli nikoho vyhnat pryč. Poď zajdem tamhle k té zdi jestli tam nebude volno, povidám své dívce a zamířili k nedaleké polozbořené zdi. Všude byly samé kopřivy a bodláky a tak kouknu přes tu polozřícenou zeď a spatřím nádherný palouček s posekanou trávou, krásně upraveným drnem, kde kolem dokola byl trávníček lemován udržovaným živým plotem. Lásko a co bys řekla tomuto místu. Koukáme jestli není nikdo na blízku a když zjišťujeme naprostý klid a ticho, neváháme a přelézáme zeď. Uvelebili jsme se uprostřed paloučku a pokračovali v laskání tam kde jsme skončily. Protože jsem byl nedočkavý a nadržený tou odlukou, netrvalo dlouho a už jsme oba dva leželi vedle sebe tak jak nás pánbůh stvořil. Krásně nazí a roztoužení. Při tom všem na nás krásně svítilo sluníčko a my měli oči jen jeden pro druhého. Mé mužství již bylo ztopořené a tvrdé jak bukový kmen. Již jsem se přibližoval k lastůrce mé milované když oba najednou zaslechneme křik. Trochu nás to zarazilo, protože jsme nikde nikoho předtím neviděli. Už jsme se opět začali zaobírat sami sebou, když slyšíme ty ukřičené hlasy opět, ale o hodně blíž. Nedalo mi to a tak jsem se nadzvedl abych zjistil co se děje a odkud ty ječící hlasy přicházejí. Ztrnul jsem v němém údivu. Za živým plotem po cestičce se k nám blížily dvě obstarožní dámy , mávaly rukama a na celé kolo hulákaly. Vy neznabozi, vy ďáblovo sémě, jen co Vás dostaneme do ruky .... v tom jsme již na nic nečekali, popadli svršky svého oblečení a tak jak jsme byli nazí ,úprkem zdolávali polozbořenou zeď a prchali před rozlícenýma ženama. Až po chvíli jsme se zastavili a koukáme ,oba vyděšeni jak kůzlata, co se to vlastně přihodilo. Vážení čtenáři, to co jsme zjistily nám ještě více dodalo. Představte si, že v tom rozrušení a touhou chtíče jsme se zachovali jak tetřevi. Neviděli, neslišeli, zahleděni jen do sebe jsme nepostřehli, že to naše vytoužené zelené místečko je vlastně část hřbitova. Ano, ač nechtěně jsme se málem dopustili znesvěcení místa posledního odpočinku. Sice jsme se s mou dívkou tomu zasmáli, ale z milování ten den již nic nebylo, a my se hned za chvíli rozešli. Ona odjela domů a já se vrátil na rotu. Přesto tento náš poklesek nezůstal bez odezvy a potrestání. Ten nahoře co se někeří k němu modlí nás určitě musel vidět a proto nás potrestal. Hned druhý den jsem vstal a všichni spolubidlící na mně zírali a říkaji: co Ti je, vždyť jsi oteklý jako hrom. Tak jsem se šel podívat do zrcadla a opravdu. Po celém svém těle jsem mněl jeden puchýř vedle druhého a tář byla oteklá jako bych dostal nejmíň deset žihadel od včel. Když jsem ze svou dívkou asi tak za dva týdny hovořil, tak mi říká, představ si, že druhý den po mé návštěvě u Tebe jsem byla celá obsypaná a oteklá. Lásko moje to samé potkalo mně odpověděl jsem ji. Dodnes nemohu pochopit co se vlastně přihodilo, že jsme byli oba oteklí a podlití. Z toho však plyne jedno poučení, milovat se nikdy nechoď tam kde to neznáš a především nesmíš chodit na hřbitov.