Mal som taku susedu, stara pani. V kuse ma za nieco buzerovala, ako zatbaram dvere, mam hlucne auto a ja som sa stale ospravedlnoval. Raz som siel unaveny z prace a ona zase zacala. Tak som jej bez emocii splechol do tvare: ty pica stara nemas inu robotu ako do mna jebat? Od vtedy ma iba slusne zdravila

Rozumím. Poradit nedokážu, cestu už jsem asi našel, ale jsem teprve na začátku. Nevím, jestli bude úspěšná nebo ne.

Ahoj, máš obrovskou výhodu… máš 20! Máš všechny karty na ruce. Když se rozhodneš, múžeš lusknutím prstu změnit všechno. Kamarády, práci, město, krajinu. A když udeláš nejakou významnou změnu, múžeš se začít mnenit, tak jak chceš. Dám ti radu, kterou bych dal svému 20 ročnému JA. SPORTUJ, pomalu malými krokmi se vysportuj… když budeš prřekonávat sebe, získáš sebevědomí a to ti pomůže. Nic ti nedá takovej příval endorfinú jako sport. A poslední rada. Nehledej štestí na Amaterech.

Je mi ctí.
Izolace je nezbytná, protože „temnota stínu“ učí hlubokému sebepoznání.
Budete, a zřejmě už jste, zdrojem síly a autenticity. Nyní umíte propojovat nevědomé aspekty s vědomými aspekty své psychiky.
Díky odloučení od společnosti a ranám z dětství budete mít schopnost pomáhat druhým i sobě. Vše, co bylo vaší slabostí, bylo uchopeno jako výhoda.
Perfektně jste zvládl transformaci a trpělivost. Pokud je vám 20 let, tak to teda voa-lá. Dost dobře budete chápat rychlým způsobem bolest kolem vás.
Měl byste do budoucna mít díky vašemu chování k sobě zbraně proti vyhoření. Ještě to nevíte, ale špičkově jste si navnímal a naselektoval super-ego ve spolupráci s rozumem. Tedy pravidelné rituály sebeobnovy jsou to, čím budete disponovat. Máte a budete mít schopnost tzv. „větřit“ díky navnímané schopnosti na metakognitivní úrovni!
Nemá cenu asi vypisovat, na co si dávat do budoucna pozor. Nenechte se strhnout rychlostí tam venku. Dbejte na zdraví a pokračujte dále ve všem, co jste se naučil, a pokukujte po ontologické nouzi. Nebojíte se být citlivý.
Jsem rád, že vás čtu, a něco málo pro vás:
Ten, kdo se učí ze svých ran a rozvážně pěstuje své city, je na cestě ke skutečné síle. Neztrácí naději.

Ty nevyřčené myšlenky, ty jsou prevít.....😀

Celej život se držím toho, že lidi se nehledají, ale potkávají. Vychází to. Tak si plout, nezatěžovat se filtrama, nárokama, očekáváním. Jak člověk začne hledat, začne taky vymejšlet, kombinovat, fantazírovat a instantně se zklamávat a v tom se ztratí intuice jak fík. A pak je taky dobrý si reálně uvědomit, že nám nikdo nepatří a nikomu nepatříme a že společná cesta není nekonečná, čili je úplně zbytečný týrat se myšlenkama na to, co jednou bude. Vztahy jsou tady a teď.