před 4 měsíci
masáže pro krásný dotek
Moje dlaně se přitisknou – horké, pevné, ale nekonečně pomalé.
Kloužou od ramen dolů… přes lopatky… k bedrům… tam se na zlomek vteřiny zastaví, jen tlačí, jen dýchají teplo do tvé kůže.
Pak se posunou níž.
Vnitřní strana stehen – lehce, dráždivě, jen konečky prstů… nahoru… dolů… blíž… ještě blíž… a zase zpátky, než to stihneš poprosit.
Dech se ti zrychluje sám.
Cítíš, jak se moje vlasy lehce dotknou tvých zad, když se nakloním blíž.
Moje rty nejsou daleko od tvé kůže – necítíš je, ale cítíš ten slib.
Olej klouže všude.
Moje ruce teď vědí přesně, kde tě to nejvíc rozechvěje.
Pomalu… velmi pomalu… krouží… tlačí… hladí… až na hraně… tam, kde se tělo už nedokáže bránit a jen se chvěje touhou po dalším doteku.
Není kam spěchat.
Je jen tenhle okamžik – horký olej, můj dech na tvé kůži, pomalý rytmus, který tě rozvíjí… hlouběji… intenzivněji… až se celý svět scvrkne na ten jeden pulzující pocit mezi mýma rukama a tvým tělem.
Tvoje tělo už nepatří jen tobě.
Každý nádech se prohlubuje, každé vydechnutí je tišší, delší, jako bys ho chtěl protáhnout donekonečna.
Moje dlaně se teď nehýbají jen po povrchu.
Kloužou po bocích… pomalu stoupají k hrudi… prsty se lehce dotknou bradavek – ne drsně, jen tak, aby sis uvědomil, jak citlivé to místo najednou je.
Kroužím kolem… pomalu… nekonečně pomalu… až se dech zasekne a kůže se napne touhou po víc.
Pak sestoupím níž.
Přes břicho… k bokům… tam, kde se kůže stává tenčí, teplejší, živější.
Olej je teď všude – lesklý, horký, voní po nás obou.
Moje prsty tančí po vnitřní straně stehen… blíž… ještě blíž…
Kloužou od ramen dolů… přes lopatky… k bedrům… tam se na zlomek vteřiny zastaví, jen tlačí, jen dýchají teplo do tvé kůže.
Pak se posunou níž.
Vnitřní strana stehen – lehce, dráždivě, jen konečky prstů… nahoru… dolů… blíž… ještě blíž… a zase zpátky, než to stihneš poprosit.
Dech se ti zrychluje sám.
Cítíš, jak se moje vlasy lehce dotknou tvých zad, když se nakloním blíž.
Moje rty nejsou daleko od tvé kůže – necítíš je, ale cítíš ten slib.
Olej klouže všude.
Moje ruce teď vědí přesně, kde tě to nejvíc rozechvěje.
Pomalu… velmi pomalu… krouží… tlačí… hladí… až na hraně… tam, kde se tělo už nedokáže bránit a jen se chvěje touhou po dalším doteku.
Není kam spěchat.
Je jen tenhle okamžik – horký olej, můj dech na tvé kůži, pomalý rytmus, který tě rozvíjí… hlouběji… intenzivněji… až se celý svět scvrkne na ten jeden pulzující pocit mezi mýma rukama a tvým tělem.
Tvoje tělo už nepatří jen tobě.
Každý nádech se prohlubuje, každé vydechnutí je tišší, delší, jako bys ho chtěl protáhnout donekonečna.
Moje dlaně se teď nehýbají jen po povrchu.
Kloužou po bocích… pomalu stoupají k hrudi… prsty se lehce dotknou bradavek – ne drsně, jen tak, aby sis uvědomil, jak citlivé to místo najednou je.
Kroužím kolem… pomalu… nekonečně pomalu… až se dech zasekne a kůže se napne touhou po víc.
Pak sestoupím níž.
Přes břicho… k bokům… tam, kde se kůže stává tenčí, teplejší, živější.
Olej je teď všude – lesklý, horký, voní po nás obou.
Moje prsty tančí po vnitřní straně stehen… blíž… ještě blíž…
