Celý den jsem měla rozlítaný, spousta práce na různých místech a s lidmi…. dost náročné…. což každý kdo s nimi dělá zná. Od večera jsem byla dost nadržená, protože jsem byla v noci sama a miláček mě jen provokovat spoustou zpráv jak mi to udělá jen co se uvidíme. Ráno…

Umíme se ještě radovat? Nebo spíš umíme projevit tu radost? Zlost, vztek, zklamání…to myslím, že ano. Ale radost, takovou tu dětinskou, přímou, živočišnou? Když se koukám na děti třeba u stromečku, to jak jim svítí oči, jak celé září, poskakuj, vrhají se na Vás……