Pomalu procitám z euforie, která mě už dlouhá létá trápí. Nelze to ovládat cítím strašnou bezmoc, když onen tajemný hlas v mé hlavě řídí má ústa a taktéž mé tělo. Opět mě uvedl do situace, ze které není úniku. Pohlédnu přímo před sebe a všímám si, že přede mnou sedí…