..samozřejmě, že bych to chtěla zažít. Ne na tři měsíce a ne za takové peníze. Já bych měla strach přijmout. Ale ta myšlenka, být jen pasivním účastníkem toho, jak někdo przní mé díry a způsobuje mi tak neskutečné ponížení a pocity trapnosti, toho, že mi za to zaplatí…

Všechno začalo nevinnou schůzkou týkající se účetnictví a jejího povzdechnutí, že má tolik placení a starostí, že by vzala cokoliv, být to dobře zaplacené. Byl to jen takový řečnický obrat, bylo vidět, že asi cokoliv ne, ale o to víc ho zaujala myšlenka zrovna ji…