Pokud mám být lakonická, tohle je reálná ruská ruleta s prvky pokeru. Co je všanc? Lidská duše. Nic víc, nic míň.
Bez hranic, bezbřehá, spalující, lačnící bestie. Nejistá investice, ala vysoká hra. Zde není místo pro strach. Jsem Paní, jsem hráč.

“Check,” zašeptáš.
Hledíc ti do očí: “All-in,” vyřknu s andělským úsměvem bez mrknutí.
Ach…. Shoříš jako papír…

V hlavní roli nohy, podpatky, silonky, strap-on a klícka, která nemůže chybět. Začalo to tak nevinně.

Protože sny se stávají skutečností. Jsou tři hodiny ráno a ty se probudíš. Sotva dýcháš, jsi celý zpocený s bolestivou erekcí, jakoby ti znovu bylo patnáct. Sen tak živý, že se ohlédneš na druhou stranu postele. Povzdechneš si. Já tam nejsem. Jen mé boty, ke kterým čicháš a jako dítě se k nim vineš…

Můj drahý, pošetilý čokle, slíbila jsem ti jiný svět. Slíbila jsem ti příval emocí. Slíbila jsem ti zážitek, na který se nezapomíná. To a ještě mnohem víc. Byl jsi varován. Má přítomnost je opojná. Paní je prchlivá a náročná. Chci všechno a nespokojím se s ničím míň. Boj se, boj a modli se, ať neupadneš v nemilost…

Říká se, jak na Nový rok, tak po celý rok. To se ještě uvidí, aneb nechval dne před večerem. Přidávám album z 1.1.23… Po celé noci v lodičkách si mé nožky zasloužily péči… “K noze, čokle!.”

Paní je můj osud. Paní je můj osud.
Paní je všecko, co neznal jsem dosud.
Paní je první a poslední můj hřích,
nepoznat Paní, nemiloval bych.
Paní je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Paní je rozum, který mi uletěl!
Paní je první a poslední má láska.
Paní, ach Má Paní, Krásná paní.

Čím to, že já, Paní,
se líbím všem,
Co na mně lidé mají ?
Mě nezajímají...
 
Čím to, že já, Paní,
si přesto všímám jich ?
Čím to, že já, Paní,
si tropím z nich ráda smích ?
Každý mi něco slíbí,
slídí a ve strachu se ukrývá.

Mně se však, mně se líbí
jen ten, kdo splní to co slíbí,
jen ten, kdo svou cenu má.