Tak ještě jedna kravina a pak už zase mizím. 🙈😃 Tak už víme pánové, že zdvořilostní kuřbu by jste s radostí předali kdejaké lačné pusince, která jde zrovna kolem, ale co takový zdvořilostní lízing? Mohlo by to vypadat třeba takhle... Už to, že dáma přijde, vyžaduje…

Pozor pozor amatéři máme tady zásadní otázku, která padla někde vedle pod blogem. Je kuřba nevěra? Co třeba kuřba, kde se péro nudí a kouřený počítá mouchy na zdi a nejraději by jí ho vyrval z pusy a dodělal si to sám? Dá se tohle považovat za nevěru, když by byl…

Napadla mě taková otázka, dokázali by jste říct partnerovi, že jste na Amatérech? Možná si spoustu lidí řekne proč? Proč vzbuzovat v protějšku podezření, že se něco děje? Proč narušovat důvěru, když vlastně o nic nejde? To, že tady člověk je, ještě nemusí nutně…

Nedávno jsem přemýšlela nad tím, co se mnou vlastně dělají některé výrazy, když je slyším, nebo čtu. Je pravda, že to největší kouzlo nebo naopak pád na zem, tomu dodá i tón hlasu a určitě i chvíle, ve které jsou řečené. Někteří muži mají obrovský talent vám něco…

Samozřejmě že po světě chodí tisíce různých archetypů mužů, ale já se stejně nemůžu zbavit dojmu, že jsem za svůj život potkávala převážně dva druhy. První byl hodňouš. To je typ muže, který se vám bude snažit ve všem vyhovět. Což neznamená, že si nechá paličkou…

Co mě tady nikdy snad nepřestane fascinovat, je to cyklický fňukání a stěžování si na druhý pohlaví. Já když budu chtít jít na chat, tak tam taky nejdřív budu pozorovat, co se tam děje a až potom se přidám. Popravdě nechápu, proč by to na blogu mělo fungovat jinak. A…

Vždycky jsme chodívali s dědou tam vysoko na kopec, kde břízy oddělují vesnici od okolního světa a za nima se táhne hluboký les, který voněl po jehličí a po prašivkách jako žádnej jinej. Děda si vždycky po cestě sebral nějakou slabou větev, kapesním nožíkem jí očistil…

Myslím, že snad neexistuje jediná žena, která by alespoň jednou v životě nezapochybovala nad nějakou částí svého těla. Vždycky jsem si přála mít prsa, která se schovají tak akorát do dlaně. Která pod tričkem i bez podprsenky budou hrdě stát a budou je zdobit dva…

To je věta, na kterou se strašně ráda ptám, když třeba jednou za čas zaskočím za mužem do práce, on zrovna visí někde na žebříku, kolem je asi deset kolegů a na vteřinu nastane hrobový ticho. To by jste měli vidět ty pobavený výrazy, který napnutě čekají na odpověď.…

Je to už pár let, kdy jsem nastoupila do jedné společnosti, jejíž jméno zná snad každý v této zemi. Práce to byla zajímavá, bavilo mě hlavně to jednání s lidmi, ale bohužel přinášela i spoustu nezáživných hodin strávených v zasedačce, na školeních, kdy místo abych se…