Měli domluvenou schůzku na osmého února. V patnáct hodin. Ten čas si pamatoval až příliš přesně. Ne proto, že by šlo jen o pracovní termín. Ne proto, že by si ho napsal mezi ostatní povinnosti. Pamatoval si ho proto, že už několik dní předem cítil v těle zvláštní…

O mýtech, mužské energii a tichém fiasku Řekl to nahlas. Před svědkem. „Ona by mohla ošoustat každého chlapa k smrti. Vytáhne z něj energii.“ Bylo to hrubé. A přesto to v té chvíli znělo skoro jako uznání. Jako by pojmenoval něco, co se kolem ní už dlouho neslo beze…

Jsou chvíle, které se nestanou jen mě, ale …. Zůstanou i v očích těch druhých — jako obraz, který nejde zapomenout. Ten dům měl zvláštní ticho. Takové, které neslyšíš ušima, ale cítíš v kostech. Staré stěny, vysoké stropy, těžké dveře, prkna, která občas zapraskala, i…

Šla odspodu. Pomalu, ale ne proto, že by nemohla rychleji. Přemýšlela o práci. Ale cesta byla dost dlouhá na to, aby se tělo stihlo připravit dřív než hlava. Věděla. Nebyla to náhoda. Nebylo to nečekané setkání někde mezi poli a rozestavěnou cestou, kde by se dva lidé…

Kancelář voněla papírem, kávou a přehřátým počítačem. Byl to jeden z těch dlouhých pracovních dnů, které se nejdřív tváří obyčejně, potom nekonečně, a nakonec se člověku zapíšou do těla tak hluboko, že je po letech nedokáže vymazat ani rozum. Seděli vedle sebe u…