Vyvrcholení v kleci bez doteku
V kleci jsem neustále, vyvrcholení si ale neodpírám.
Snažím se je nějak redukovat, ve výsledku ale po deseti letech vím, že to prostě není moje cesta.
Po pár dnech jsem dost citlivý abych se zvládl udělat v kleci.
Dřív jsem používal vibrační hlavici, to mi ale dnes přijde až moc příjemné abych si to dopřával, moc podobné masturbaci kterou si odpírám a prostě moc jednoduché.
Dalším způsobem jak dosáhnout vyvrcholení jsou rány do koulí. Je to taková moje masochistická erotogenní zona.
Poslední a z mého pohledu "nejčistší" způsob, prostě se mentálně vzrušit do bodu kdy si k tomu tělo přijde samo.
Zatínám pánevní svaly, cítím jak mě svírá erekce, myslím na chlípné věci a postupně to přijde.
Jako by mi uvnitř prostaty vznikal vír, rychle roste a sílí, než je ten tlak moc silný a pomalu se začne uvolňovat, unikat ven.
Cítím, jak se to semeno pomalu tlačí skrz, je to pocit jak sledovat tekutou rtuť stoupající teploměrem.
Tak hustá tekutina, nechce se jí, ten tlak co ji tlačí nahoru je sotva dostatečný.
V tuhle chvíli se snažím zamezit orgasmickým kontrakcím, většinou je zvládnu jen omezit, v ideálním případě nedojde k žádnému výstřiku, žádné pulzování, jen pomalý souvislý proud a obrovský nepořádek.
Žádná slast, jen lehké uvolnění tlaku, jako bych měl zase o něco čistší hlavu. I přesto je to ale zatraceně intenzivní, jen bez všech těch krásných pocitů opravdového naplno prožitého orgasmu.
A o tom to je, líbí se mi ta minimalizace, nemám pocit že bych si zasloužil ty jednoduše dostupné slasti. Jsem subík, dovolím si jen minimum.
Dokud mi budoucí partnerka nebo kamarádka nedopřeje víc, prostě to mít nebudu.
Žádná neomezená erekce, žádný pořádný orgasmus, jen vykapání, jen údržba.