Budík Budík Budík Furt dokola ta vlezlá melodie. Kouknu vedle sebe - prázdno. Kouknu do žaludku - prázdno. Kouknu do hlavy - prázdno. Uvařím si kafe a pomalu snídám. Otevřu si ranní zprávy, pustím se do práce, nakouknu na Amatéry. Hlava a žaludek už prázdné…

Otázka, která napadne čas od času snad každého, kdo tyhle dvě činnosti provozuje. Před časem jsem na ni dostal odpověď, aniž bych se ptal. Všechno začalo úrazem (při sportu ;) ) a následným nuceným klidem. Po půlroce vydatného flákání, kdy jsem se snažil šetřit…