Není to divný? IV
Není to divný? III
„Promiň,“ napsal mi v pátek večer. „Byla to možná chyba. Celý to s námi. Musím to zpracovat. Potřebuju víc času. Prosím.“ Četl jsem to asi pětkrát. Možná chyba. Celý to s námi. Potřebuju čas. Schoval jsem mobil do kapsy a lehl si na postel. Díval se do stropu. V puse…
Není to divný? II
O asi týden později ve škole na chodbě se mě Honza znenadání zeptal: „Máš dneska odpoledne čas?“ „Jo.“ „Tak jo. Můžeme k tobě?“ „Jasně, odpoledne jsem doma sám.“ Hned po obědě jsme vyrazili. Cestou jsme se bavili skoro normálně, o všem možném. Ale oba jsme věděli, že…
Není to divný?
Časák na lyžáku - modřina
Pomsta, nebo touha?
Cena za klid
Čekal jsem doma na gauči, díval se na hodiny a uvažoval, jestli ten víkend radši nezrušit. Stejně pojedeme jen dva někam na konec světa, kde ani lišky nedávají dobrou noc. Jen my dva, chlast, les a ticho. Kdybych zůstal, možná by se Lucie zítra cítila líp a třeba…
Sprcha po přesčasu
Je mi něco přes dvacet, studuju a chodím na brigádu do skladu jedné větší stavební firmy. Tahám pytle, skládám materiál, jezdím s paleťákem. Poslední dobou řeším hlavně sám sebe víc, než bych chtěl — líbí se mi holky, to vím jistě, ale začínám si všímat i kluků a…
Více než jedno tajemství
Bylo mi devatenáct a měl jsem jedno velké tajemství. Zjistil jsem, že mě dost bere být nahý. Ne doma pod sprchou nebo v pokoji za zamčenými dveřmi. Takhle ne. Vzrušovalo mě být nahý venku, kde to není bezpečné. Kde je riziko, že mě někdo uvidí. Ten pocit, když mi vítr…
Prohra v kulečníku
Bylo mi dvacet. Po maturitě jsem si dal rok pauzu a pak jsem se hlásil na vejšku. Vyšel mi pajďák v Ústí nad Labem. Z domova je to vlakem hodinu, takže jsem o kolej ani nežádal. Už předem jsme si s Markem domluvili, že si najdeme nějaký privát. Znali jsme se a hned…