volné pokračování - Její milenka I.
Po snídani ji vzala za ruku a odvedla k zrcadlu. „Podívej se na sebe. Už nejsi muž. Už nejsi někdo, kdo hraje. Jsi moje služka. Moje žena. Moje vlastnictví.“ Podívala se – a tentokrát se nevyděsila. Nepoznala se, ale necítila odpor. Jen podivnou, hřejivou jistotu. „Můžeš mít pochybnosti,“ zašeptala Paní, „ale nemůžeš mít volbu. To jsi přijala už dávno. A teď… je čas to naplno žít.“ Odpoledne ji…
