Kolem šesté zazvonil zvonek! Paní se na mne podívala a jen lehce pohnula ukazovákem směrem ke dveřím. Ani nemusela, bylo mi jasné, že to je moje práce. Otevřel jsem dveře a pootevřel pusu. Za dveřmi byl vysoký, urostlý, blonďák. „Dobrý večer.“, pozdravil jsem vychovaně. „Nazdar, buzno!“, odtušil a odstrčil mne ode dveří, aby mohl projít. Byl jsem naštvaný. „Takový nezdvořák, hnusák, takový…