Anna stala na okraji lesa, kam ji Marek zavedl. Vecerní vzduch byl chladný a jemny vánek si pohrával s prameny jejích vlasu, které jí unikly z pevného ohonu. Vsude kolem nich panovalo ticho, jen sumení strom v dálce a obcasné zakrupáni suchych vetvicek pod jejich kroky. Bylo to misto, kam jezdili obcas behat, ale tentokrát to bylo jiné. Tma se rychle snásela, a svetla mēsta byla daleko za nimi.…